Reportáž Koprník 2012 - VIII. ročník.

 

Tento rok nás počasí opravdu napínalo do poslední chvíle, vidina podobného průběhu jako v roce 2010 nebyla příliš motivující. Je pátek dopoledne. Nicméně s lehkým optimizmem míříme do Koprníku. Po příjezdu postupně dojíždí í další postižení, probíhá vykládání a vybalovaní a stavba stanů a přístřešků a dalšího materiálně-technického zabezpečení, označování příjezdu, odpalovacích zón i pásma pro návštevníky.

 

Petr úspěšně zkouší nový systém ozvučení Koprnického polygonu. Nabíhá i Pandyho elektrocentrála a hlavně pivní pípa. Život se opět dostává do svých specifických kolejí typických pro tyto akce. Tento ročník se u ramp používají vlastní odpalovače a kabeláže a odpaly jsou řízeny přes nové ozvučení Petrem od stanu přebírací kontroly. Odpoledne po dokončení na dnešek plánovaných činností přichází na řadu dokončovací práce na modelech a také testy některých modelů. Dovezl jsem si 8 modelů, dva vícemotorové (osvědčeného Tlouštíka na 3xROS s prodlouženým trupem a výrazně prodloužený ROS-G, na cca 200 cm.) a 6 ks různých modelů na 1xROS (vyzkoušení nově získaných typů trubek). A tak zahajuji letové akce s testem modelu „59-ka“. Vše proběhlo OK. To vyprovokovalo Pandyho a ten připravil svůj „Recycling“ také na 1xROS. První let proběhl celkem Ok, i přes neúplně rozvinutý padák.

 

Na další let Pandy osadil do modelu něčí zapůjčený výškoměr. Trochu objemnější výškoměr se asi nepohodl se šnůrami návratového systému a udělal „špunt“, takže padák nebyl vymeten a model měl v důsledku váhy výškoměru posunuté Cg dopředu a místo pádu naplocho udělal rychlou balistickou šipku s devastačními následky pro hlavici a horní část trupu. Jak dopadl výškoměr nevím. Na další test jsem si vzal model „Tužka (dlouhý štíhlý model s osazeným trupem). Podle primitivně stanoveného Cp ( pomocí vyvážení bokorysu) model neměl být stabilní, ale praxe a doplňkové informace říkají, že takto stanovené Cp není moc přesné. Start a let modelu proběho OK. Odpálil ještě Kováře 1 a druhý kus „59-ky“, vše Ok. S blížícím se večerem přicházelo ochlazení a kulturně-společenská posezení. Po náročnějším noclehu ve stanu, o kterém Petr řekl, že je to stan pro „Barbínu“, postupně vylézáme ze stanů do mlhy a postupně silnějících slunečních paprsků. Náročné vstávání si kompenzujeme u stánku kafem a jinými životabudiči. Potom začíná postupná příprava modelů, dojezd dalších ůčastníků i návštěvníků. Ještě jeden kontrolní let mojí „59-ky“ na otestování proudění vzduchu ve vyšších vrstvách. Kolem 10:00 Petr svolává účastníky s modely na klasické skupinové foto (dokuď jsou ještě všechny modely v původním - fotogenickém stavu). A už začínají oficiální lety. Letový maraton zahájil Petr Adam se svojí Žluto-černou 1xROS, za ním můj Kovář na 1xROS. A už nastoupil Karel Jeřábek se svým populárním rotujícím „Ufonem“. Všechny lety proběhli OK. Na startu je „Bety“ Matěje Pavlanského s elegantními stabilizátory s negativním šípem na 80 Ns motor. Pár metrů nad rampou dochází k oddělení hlavice a následně nestabilnímu letu a k utržení hlavicí s padákem. Motor za chodu generoval elegantní jiskry. Na startu je potom moje 1,5 metrová „Tužka“ na 1xROS, se stabilním přímým letem. Na startu ji vystřídá Jozef Říha se svoji „Předváděčkou“ na 1xROS a pěkným letem i návratem, následován mým „Kovářem 2“ na 1xROS a druhou mojí „59-kou“ - zatím vše Ok.

 

A už se blíží velké modely. Je tu Honza Plecháč se svým 3,5 kg „Little Johnem“ na SB motor 340 Ns. Krásný start, let i návrat. Na startu se objevil další známý model Pandyho nezničitelný „Růžový Panter“ na hybridní motor 1200 Ns. Motor po zážehu generoval mohutná oblaka dýmu, ale neodstartoval ( asi porucha na injektoru – nedostatek N2O ).

 

Na rampě je opět prověřená „Žluto-černá“ Petra Adama 1xROS. Následuje pozoruhodný 3-stupňový model Petra Pavlíka „SkyROS 3AG“ na 4+1+1 ROS. Model předvedl úspěšný start, let s oddělením boosterů i zážeh dalších stupňů s návratem – prostě paráda!!

 

Nováčkem na staru byl Karel Bejšovec s modelem G Force z US stavebnice a s motorem fy AeroTech cca 100 Ns. Jde o motor s tzv. C-slotem v palivovém zrnu zažehovaným speciálním plochým palníkem „Cooperhead“. Tyto palníky se velmi obtížně zažehují, což se zde naplno projevilo na několika neúspěšných pokusech o zážeh motoru s různými zdroji i palníky.

 

Následoval Michal K s elegantním modelem „Lyra“ na SX81 100 Ns s pěkným, plně funkčním letem i návratem. Dalším modelem byla VS40 na 3xROS Matěje P. Po startu se ve výšce cca 40-50 metrů model rozdělil a následoval nestabilní let. Horní část modelu přistála na padáku a spodní část tvrdě dopadla na zem. Přesnou příčinu nevím, ale někdo se mi zmiňoval, že měl jednu z ROS-ek v modelu odvrtanou na cca 2 sec …

 

Na rampě se objevila štíhlá polomaketa Tomahawk ISQY Pavla H na 1xROS a úspěšným letem a návratem na poněkud asymetrickém padáku. A už tu byl Stano Pém se svým elegantním „Otesánkem“ (známy z loňského Modelparku v Suché) na 3xROS s velmi pěkným letem. V letech pokračoval Petr P s 2-stupňovým SkyROS 2 na 4+2xROS. Po pěkném startu se bohužel motor druhého stupně zažehnul opoždeně s mírným odklonem od horizontu směrem k zemi a předvedl rychlý balistický let do země s příslušnými destruktivními následky. Ten let druhého stupně byl tak fascinující , že jsem úplně zapomněl fotografovat a jenom zíral. Takový let se opravdu jen tak nevidí.

 

Následoval let tvrdého profíka - Karel Urban a ho V2 , 3 kg, SX81 motor 320 Ns Astra H200. Překrásný start (s typickým žlutavým zabarvením spalin), let i návrat, holt kdo umí, ten umí.

 

Zahanbit se nenechal ani další model Michal Čapek se svou 2-stupňovou „Sílou vůle“ na 4+1 x ROS, který narychlo dodělával montáž elektroniky těsně před akcí. Předvedl pěkný, plně funční let i s návratem. Mezitím hlad donutil přítomné doplňovat energii i tekutiny ze všech možných zdrojů.

 

Kolotoč startů běžel dále. Pestrá „Táňa“ Matejě P na motor 250 Ns slibovala konečně zlomit smůlu autora z předešlých startů. Start modelu byl uchvatný s mohutným kouřovým snopem a snopy jisker (Ti ?), lehce vlnitá trajektorie zakončená smotanými padáky s tvrdým dopadem.

 

Další v řade vícestupňových projektů byl 2-stupňový „Black Horse“ Iva Skálu, 1+1 ROS. Krásný let prvního stupně, druhý však mrška nezažehnul a dopadl bez aktivace návratového zařízení.

 

Na startu byla dále polomaketa V2 na 1xROS Petra Adama , čerstvě dokončená po opravách a PÚ. Pěkný let, při výmetu došlo z utržení hlavice od celku, trup přistál OK na padáku. Možnou příčinou je předimenzovaný výmet, nebo zeslabené poutací šnůry.

 

Na nejvzdálenejší rampě se objevil největší model s nejvýkonnějším motorem – Šakal Dušana Adamce, 2975 mm, 17 700 gr, 2 250 Ns, model dobře známý z loňského Koprníku , kde měl premiéru. A opakovaný start opět nesklamal. Model s burácejícím motorem a oslnivě žlutým mohutným plamenem majestátně stoupal do výšin. Vloni udělal cca 789 m, tento rok zatím nemám údaj. Ale byl to suprový let i s návratem, prostě skutečná lahůdka pro oči i uši. Dostal jsem za úkol zabezpečit návrat Šakalí hlavice (potvora ulétla nejdále ze tří dílů Šakala) a běh po poli plném rozpadávajících se hrud půdy po orbě na velkou vzdálenost mi umožnil použít jazyk kolem krku jako šálu, ale i tak to stálo za to.

 

Na rampě potom následoval můj „Tlouštík“, 3xROS , 1700 gr, 1400 mm. Šlo o 20 cm prodlouženou verzi původního modelu, Hledal jsem maximální hmotnost modelu pro 3xROS tak, aby byl výmet jěšte v apogeu. Byl to jeho 9-tý start v tomto roce, vše Ok.

 

A už tu byl Ivo Skála s druhým stupněm jeho dvoustupňovky „Black Horse“ na 1xROS. Vše Ok. Ivovi jednoroskové modely jsou jsou dosti lehké a létají jako z praku.

 

Nyní jsem měl na rampě svůj zatím nejdelší model. Opět vznikl prodloužením původního modelu na 4 až 5x ROS, fí 104 mm, 1580 mm u kterého byla po dohoření zpožďovače ROS velká zbytková rychlost a šňúry návratového systému se namotávaly na stabilizátory. Původní verzi jsem prodloužil o 40 cm, aby se snížila rychlost modelu v okamžiku výmetu, respektíve přiblížil apogeum okamžiku výmetu. Vše proběhlo OK, výmet byl už trochu za apogeem.

 

Následoval „Tomahawk“ Pytláka Říhu na 1xROS, váha 760 gr, co je na 1xROS opravdu dost. Motor měl zkrácený výmet a vše šlo OK.

 

Následující model byl ze stavebnice od Public Missile „Mini Black Brant XII“ , na AP motor G64W-7 , 112 Ns. Model jsme již viděli va Svojku i v Suché. Pěkný a spolehlivý let i návrat.

 

A to tu už byla další kuriozita (již jsme ji viděli v Suché 2012) , Pandyho „Růžový Panter“ , přezbrojený na SB motor 500 Ns. Díky výrazně vyššímu tahu i když po kratší dobu (rozdíl mezi tahovou charakteristikou hybridního motoru a SB motoru) , letěl „Růžový Panter“ s na něj neobvyklým zrychlením a předvedl úspěšný let i přistání.

 

Na bližší prutovce fí 8 mm stál černo-bílý model Michala Křížka na SX81 , 150 Ns , 1400gr., opět známý z více akcí. Vše OK.   Za ním letěl SkyROS 1 PPavlíka na 1xROS.

 

A je tu další dvostupňovka , „Sabre1“ , 2+1 ROS Iva Skály, pěkný start , při zážehu druhého stupně dostal první stupěň asi kopanec výtokovými plyny a nevím přesně jak přistál – sledoval jsem krásný let druhého stupně.

 

Honza Plecháč přidal další start svého „Little Johna“ , na SB 340 Ns , klasický krásný let. Rychle jsem sbalil „Tlouštíka“ 3xROS a hup na start. Start i let v pohodě ale po výmetu se padák nerozvinul. Koukal jsem na to dosti překvapeně a model dosti tvrdě dopadl na zem.

 

Díky hodně robustnímu provedení se mu prakticky nic nestalo a jsem viděl příčinu nerozvinutí padáku. Opravdu kouzelná pitomost! Na padáku mám na šnůrách navlečený kroužek z překližky na srovnání šnůr padáku před balením, tentkrát v důsledku spěchu a nepozornosti jsem nechal kroužek na opačném konci šnůr těsně pod okrajem padáku, takže padák měl šnůry stažené a nemohl se nalít a rozvinout.

 

Dalším startujícím byl Karel Bejšovec – první ůspěšný zážeh jeho AeroTechu v modelu „G Force“ na 99 Ns. Úspěšný start pokazil předčasný výmet padáku.

 

Na startu je nyní další lahůdky polomaketa „Energie s Buranem“ Matěje Pavlanského. Použil vlastní motory , boostery 4x 60 Ns= 204 Ns , centrální stupeň 150 Ns , Buran řízený RC soupravou, impozantní model a opravdu pěkná práce! Start modelu byl opticky a zvukově velmi působivý. Již při pohybu po rampě je vidět že nedošlo k zážehu všech motorů v boosterech ( menší celkový tah a asymetrie tahu) , na druhém snímku cca 2,5 m nad rampou je vidět odlétavající časti jednoho z boosterů, kterému již chybí vrchní upínací kužel. Na dalším snímku je vidět tento booster již odlétavající od modelu a kouří se z jeho horní části. Zvětšující se odklon modelu v důsledku asymetrie tahu motorů i působení Buranu (mimoosová hmotnost i asymetrický aerodynamický odpor).  S dohořením boosterů se dráha modelu poněkud napřimuje a hoří již jen centrální motor , boostery jsou dále odhozeny. Buran se postupně překlápí z vrchní strany centrálního trupu na spodní. Dochází k oddělení Buranu a jeho „letu“ na zem kde dopadají boostery i centrální trup. Stavba a let těchto modelů jsou opravdu mimořádně náročné na stavbu , aerodynamiku, časování a pochopitelně velmi spolehlivé stabilně hořící a dobře zažehnuté motory. Matějovi se povedlo udělat obrovský kus práce na tomto poli. Klobouk dolů!

 

A zase další dvoustupňovka! Ivo Skála a „Sabre 2“ , 3+1 ROS, 2130 mm, 1720 gr. Krásný start a ponekuď předčasný zážeh druhého stupně, při tom došlo k vyražení jedné ze tří ROS prvního stupně s plamenem velikosti délky ROS, další hořící ROS-ka je ještě v prvním stupni a další již asi dohořela a je napůl cesty mezi první a třetí ROS. Padák se nerozvinul a jeho šnůry jsou omotané kolem jednoho ze stabilizátorů. Druhý stupeň to vztekle sviští hoodně vysoko. Pěkná práce Ivo!

 

Následuje tzv. rehabilitační let mého „Tlouštíka“. A po něm další kuriozita z dílny Petra Vysloužila. Létající model plynové bomby s názvem „Propan-Butan“ , hmotnost 2950 gr , motor na SX81 160 Ns. Krásně vypracovaný a vyzdobený model očekává svůj první souboj s gravitací a aerodynamickými zákony. Bomba má poměrně malá prstencový stabilizátor z čirého plexiskla. Ve výšce cca 2-2,5 m nad rapou se projevují asymetrie na úrovni vnitřní a hlavně vnější balistiky a trajektorie se výrazně zakřivuje až do loopingu, kdy dohoří motor. Mírně rotující bomba po balistické dráze neúprosně směřuje k tvrdému povrchu vzletové plochy. Bez návratového zařízení. Po dopadu se tvrdá pěna rozlítne v gejzíru úlomků do okolí. Odpočívej v pokoji.

 

Podobně jako nosiče s raketoplány mají tyto létající podivuhodnosti velmi zajímavé, až překvapivé!

 

Startuje další model Stana Péma na 3xROS bez PÚ. Vše OK. Tento model uskuteční v neděli dopoledne poslední let akce a dosáhne výšku 515 m , meřenou pomocí Altimetru II.

 

Karel Bejšovec znovu předvádí svůj G Force ,tentokrát po všech stránkách úspěšne!

 

Na rampě další model P Holuba „Little Joe A“ na 4xROS. Model předvádí pěkný let a v apogeu se dělí na dvě části přistávající samostatně na padácích. Pěkné.

 

Opět letí můj „Tlouštík“ a úspěšně završuje svůj 12 start v tomto roce. Následuje Petr Adam se svojí V2 na 1xROS. Při výmetu opět dochází k utržení hlavice os sestavy modelu. Trup se vrací na padáku na zem. Kašírovaná hlavice poněkud rychleji také a bez újmy. Asi je potřebné zesílit poutací šňúru hlavice.

 

Následují moje „59-ka“ a černo-žlutá Patra Adama obě na 1x ROS, vše OK.

 

Hrozinku na dortu představuje další start Pandyho „Růžového Pantera“ , tentokrát s plně funkčním hybridním motorem i když po poněkud balistické křivce. Pravým problémem se ukázalo selhání návratového zařízení a 7,2 kg model předvedl imitaci dopadu dělostřeleckého granátu. Pandyho rozbor videa potvrdil dosti fatální chybičku, nezapnutá jedna z karabinek návratového systému.

 

Záverečný let akce uskutečnil můj „Kovář 2“ na 1x ROS, vše Ok. Po skončení oficiální části akce jsme udělali ještě další lety. Nejzajímavější byl párový start dvou modelů na 1xROS , mého „Kováře“ a „Žlutočerné“ Petra Adama , nouzově odpálené pomocí zápalnice s celkem slušnou synchronizací. Příští rok chceme realizovat el. synchronní odpal více modelů, je to celkem hezké a zajímavé.

 

Večer po akci byla opět debat a posezení se zavlažováním všech pozůstalých. Po vzoru Dušana Adamce jsem druhou noc strávil pod střechou klubového společenského stanu. Bylo to podstatně lepší. Ráno opět radostné vstávání , překrásný východ slunce v ranních mlhách.

 

Naše 5-ti hvězdičková restaurace nám poskytuje dobrodiní ranní kávy náasledované posledními porcemi perfektní domácí polévky. Po snídaní dávám ještě poslední start na rozloučenou s Kopníkem , letí „59-ka“, vše Ok. Za chvíli ale přijde za mnou Stano Pém že by chtěl udělat let svého modelu s meřením výšky ( někdo mu řekl , že tu mám Altimetr II).

 

A tak jsme dali ješte opravdu poslední let jeho modelu na 3xROS,krásný let, který dal poctivých 515 m výšky.

 

Ostatní odjeli a zůstali jsme poslední tři a dosušovali a obraceli boční stěna střechy obou velkých klubových stanů. Petr Adam ještě vytáhl svého růžového draka na trochu polétání. Zavěrečné balení a mezitím ješte kontrola a uklid smetí z prostoru naší akce.

 

Do Prahy jsme dorazili v neděli odpoledne ve tři hodiny.

 

Koprník 2012 skončil , Koprník 2013 se blíží ….

 

V případě chyb či omylů, jde jen o můj omezený pohled na průběh akce.

 

Reportáž je dobré číst současně s vynikající a přehlednou chronologickou tabulkou startů s údaji o modelech. Dám ji do fóra ,aby bylo možné si ji stáhnout.

 

Mirek