Svojek 2014
Reportáž
Díky čtvrtečnímu svátku jsme mohli s Michalem Krausem vyrazit z Prahy dříve , takže do prostoru akce nad Svojkem jsme dorazili krátce po 14:00. Tam již byl Honza Plecháč , zatím sám a s hromadou materiálů. Bylo dost mokro , příjezdová cesta blátivá. Momentálně , ale to vypadalo celkem dobře a přiživovalo to skromný optimizmus. Za další chvilku se ukázalo velká Pandyho dodávka i podpůrným týmem .
Rychle jsem si postavil oba mini stany – jeden pro mne a druhý pro modely a ostatní materiál , člověk neví kdy zase začne pršet. Přenesl jsem si harampádí do stanů , Michal bude spát v Lomnici a pustili jsme se do stavby Pandyho „ředitelského hangáru“ , jako základního společenského i únikového prostoru.
Altánek pro bufet se posunul k palebné čáře a mezi bufetem a Pandyho stanem bylo místo na stoly a lavičky pro hladové a utahané.
Přijel i Maroš a Josef ze Slovenska a také se zapojili do práce. Dorazil i Michal Křížek a věci se pohli dále.
Bylo nutné vyzkoušet jak to vypadá nahoře. Michal pustil první model a já jsem připravil starého dobrého Kováře na 1xROS , odpal zápalnicí a k mému nemalému překvapení „prásk“ a bouchnutí Rosky zdemolovalo motorovou komoru Kováře přímo ukázkovým způsobem. Honza spolu s Michalem Krausem připravili na start „Tečkovanou“ na BP motor ze světlicové nábojnice cca 23 Ns. Vše dopadlo OK.
Michal zatím připravil Lyru 01 na 100 Ns SX81 motor , která předvedla nečekaně ostrý a rychlý start a krásný let i návrat. Další můj model na 1xROS jsem poněkud znejištěn odpálil raději el. palníkem a vše opět šlo jak má.
Pandy připravil měřící stend pro statickou zkoušku velkého motoru na AP palivo (průměr spalovací komory 75 mm „Monster motor“), co jsem se zájmem sledoval. A potom přišel okamih pravdy. AP motory nechytají zrovna snadno a rychle, takže po zážehu palníku motor nabíhal poněkud pomaleji ,ale o to razantněji. Velký a mohutný plamen motoru spolu se zvukem motoru stíhačky na plné forsáži vytvářel na malebném pozadí okolité krajiny nepřehlednutelný efekt. Motor stále hořel a hořel až konečně dohořel. Tahový diagram ukázal neuvěřitelných skoro 6,5 sec. tahu!! Nafotil jsem 14-cti snímkovou zajímavou sekvenci.
A bylo již skoro půl osmé.Za chvíli dorazil i Vojta s Janou a říkal, že rachot motoru byl nepřehlédnutelný. Potom už začalo společenské posezení s další mi příchozími rakeťáky (Mojmír …) a příznivci v Pandyho hangáru spojené s likvidací různých poživatin v tuhé i tekuté formě , prokládané nejrůznějšími debatními tématy. Ti co spali v Lomnici se přesunuli a my ostatní jsme se snažili ignorovat vytrvalý déšť venku. Plynový bufík příjemně hřál a elektrocentrála uložená pod širokým přístřeškem spolehlivě dodávala šťávu na osvětlení . Soudek piva umocňoval pohodu. Čas běžel, až jsme se s Michalem odebrali do stanů a Pandyho tým na svá lehna.
Moje maličké A-čko v dešti s prohnutými mokrými stěnami bylo velikostí spíše pro lehce podvyživeného žáka 4-té třídy a tak při otáčení jsem si vykoledoval další příděl vhlkosti . Pod sebou dvě tenoučké karimatky a přes spacáček jsem si natáhnul starý bivakovací „Žďárák“ .
Prostě žádná velká sranda , nepřestávající déšť taky moc nepovzbuzoval. V noci přestalo pršet a tak jsem se ráno o půl sedmé vyplížil ze stanu s pocitem čerstvě vyorané myši, která spadla do drtiče odpadků … Po zjištění , že mi do stanu s materiálem někudy napršelo jsem zahájil záchranné operace. Potom lehká snídaně a už začalo vytyčování sektorů a centrálního palpostu. Postupně přicházeli nocležníci z okolí i další účastníci a návštěvníci.
Stále bylo mokro ,vlhko a chladno , takže se program časově posouval. Dorazil i Béda s nepřehlédnutelnou Columbií a další rakeťák s modelem Sojuzu.
Nakonec se dění rozběhlo a proběhla registrace účastníků , technická kontrola a přebírka modelů do výškové soutěže a kolem desáté hodiny proběhl i nástup účastníků s modely za cvakání uzávěrek fotoaparátů přítomných fotografů.
A už začalo létání. První byla výšková soutěž modelů na 1xROS. Na startu se nasbíralo 6 startujících. Co je poměrně málo. Ivo Skála nestihl svoji výškovku dodělat a já měl hotové dva modely (moje první pokusy o výškovku) takže jsem mu nabídl jednu z nich aby bylo více zábavy.
Soutěž zahájil Petr Adam se svojí laminátovou „Černo-žlutou“ - nejlehčí model soutěže se startovní hmotností 240 gr. Jako jediný absolvoval všechna tři letová kola s dosáhl výšku : 505 m , 437 m , 509 m. Obsadil celkově 2. Místo.
Následoval Matěj Pavlanský s modelem „MP3“ a startovní hmotností 272 gr. , druhým nejlehčím modelem soutěže. Ve dvou letech dosáhl : 531 m, 531,5 m a získal první místo. Gratuluji.
Michal Křížek s modelem Jednorožec 03 o startovní hmotnosti 300 gr. , dosáhl výšku 488 m a tím i na 3. Místo.
Já jsem s modelem V1 o startovní hmotnosti 330 gr. , dosáhl výšku 440 m a 4. místo trochu kuriózním způsobem. Pyrozpožďovač hořel výrazně déle než měl , takže k výmetu došlo daleko za apogeem ve velké rychlosti , takže síla výmetu vyhodila hlavici i s výškoměrem ,ale nedokázala vytlačit lehký padáček proti silnému protitlaku vzduchu a tak se okraj trup u zapíchl pár centimetrů do měkké země.
Lukáš Valčiš s modelem Střela o startovní hmotnosti 340 gr. , dosáhl výšku 383 m a 5. místo.
Ivo Skála s modelem Šipka o startovní hmotnosti 326 gr. , dosáhl výšku nezjištěnou a obsadil 6. místo. Tento let byl smůlovatý a zajímavý. Šlo o klasickou výškovku s osazeným trupem (spodní část fí 52 mm , přechod ogivální na fí 25 mm). Trup se dělil pod přechodovou částí a v zaslepeném přechodu bylo uchycení poutací šnůry, padáku i pro výškoměr. Hlavice v horním tenkém trupu byla pouze ztuha zasunuta , bez poutací šnůry. Moje výškovka s kterou jsem letěl já podobný vnější tvar , ale průměr horního trupu byl 34 mm , takže jsem padák dával tam.
Možná to zmátlo Iva a on výškoměr pověsil na šnůru pod neuchycenou hlavici. Model mu krásně letěl a doletěl opravdu vysoko , při výmetu děleného trupu však výškoměr dostal slušný kopanec a narazil do lehoučké skořepinové hlavice a vyrazil ji z trupu. Tím ovšem ulétnul a od modelu nejenom hlavice ale i výškoměr přivázaný ke hlavici. Kdyby bylo možné najít hlavici s výškoměrem měl by kvalitní měřený výkon. Prostě smůla a nedorozumění.
Mezi lety výškovek se uskutečnil i let modelu rakeťáka Kocourka , šlo o kinder raketku s kosmonautem na motor 10 Ns o hmotnosti 58 gr. Kosmonaut let úspěšně absolvoval.
Jediným velkým modelem dopoledne byl Pandyho Růžový Panter na AP motor fí 54 mm s Ic= 720 Ns , startovní hmotnost 5500 gr. Plně úspěšný start, let i návrat , snížení množství pojiva ovlivnilo vyšší rychlost hoření a model dosáhl výšku 520 m!! Stejný motor s obsahem pojiva o 2% více dosáhl výšku 405 m.
Po vyhlášení výsledků výškovky a odevzdání cen následovali klasické lety velkých modelů.
Josef Homola – Jojo předvedl svůj model Marty na 4xROS , délka 146 cm, průměr 104 mm, hmotnost 2400 gr., padák fí 160 cm. Při startu se zažehli pouze dvě ze tří ROS ve spodní vrstvě, to způsobilo snížení celkového tahu i impulzu a také asymetrický tah , který v kombinaci s menší rychlostí modelu odklonil model do strany . To snížilo i dosaženou výšku a tak k výmetu došlo cca 15 m nad zemí . Model však stihnul úspěšně rozvinout padák a přistát.
Model má neobvyklé uspořádání motorů ve dvou vrstvách. Ve spodní vrstvě jsou 3xROS a v druhé vrstvě je 1xROS. Horní ROS má místo původní trysky našroubovaný kus šroubu M10x100 o délce cca 80 mm provrtaný na fí 5,5 mm přímo do bakelitového dna ROS. Tvoří tak prodlouženou trysku horní ROS procházející mezi spodními třemi ROS. Tři spodní ROS jsou zažehovány klasicky přímo el. palníkem , 4-tá ROS je zažehnuta se zpožděním pomocí dvojité stopiny procházející prodlouženou tryskou až do ROS. Tato stopina je také el. palníkem .
Toto řešení by mohlo být zajímavé například do trupu o průměru 75-80 mm , kde přinese vyšší impulz při menším čelním odporu.
Potom následoval můj Kovář 2 na 1xROS , zážeh motoru přinesl bouchnutí ROS (opět typ bez celoobvodového lemu) s příslušnou destrukcí spodní části modelu. Divácky i fotograficky to bylo jistě působivé , ale mne to poněkud znechutilo.
Na kolbiště nastoupil Honza Plecháč s pěknou polomaketou Ruské rakety typu Zem-Vzduch 9K33 Osa , SA-8 Gecko na SB motor 340 Ns. Předvedl krásný , plně úspěšný let i návrat.
Michal Kraus s modelem sondážní rakety Black Brant na AP motor 120 Ns již absolvoval celkem hodně startů. Dneska však Copper-Head palníky předváděli neuvěřitelné věci - při několika pokus o start palníky se sice nakonec zapálili ( my jsme viděli jen dým z trysky) ale motor nezažehli. Nakonec asi nějaký 5-tý palník motor nezažehnul - pouze částečný zážeh , co způsobilo pouze pomalé vyhoření paliva v motoru. To jsem zatím u AeroTechu na vlastní oči neviděl , pouze jsem o tom četl a viděl na zahraničním videu.
Ivo Skála dal na start svou již známou dvoustupňovku Black Horse na 1+1xROS. Model pěkně odstartoval , potom v cca 15-20 m se odklonil do strany až došlo k oddělení stupňů a další rotaci. Oddělený druhý stupeň padá nezažehnutý k zemi , ale s oddělenou hlavicí . Ivo se zmiňoval o špatném sesazení stupňů na sebe – z toho možné nezažehnutí 2. stupně, nebo nevyváženost či asymetrie.. Když tak to doplní na webu.
Následoval další rakeťák ze Slovenska - Stano Pem s modelem Otesánek na 3xROS. Model s délkou 1100 mm , průměr 75 mm, hmotnost 1200 gr. Lehký laminátový model výborně využívá energii 3xROS v daném průřezu trupu a má i skvělou setrvačnost (průřezové zatížení). Hlavice dovážena cca 200 gr olova . Krásný , přímý let s velkým dostupem. Jestli se nepletu , tak na Koprníku 2012 Stano tento model letěl s mojim Altimetrem 1 a naměříli jsme asi 515 m!!
Dalším modelem byla žlutá raketa s deltovitými stabilizátory na 3xRapier D . Startoval ji Jan Zigmund , ale nejsem si jist jestli to byl jeho model. Model odstartoval jen na dva motory. Asymetrický tah a menší rychlost vedli k odklonu modelu do strany a přechodu na plochou balistiku , zde potom se zpožděním chytnul třetí motor ( dohořela stopina ?) a poslal model dál od místa akce.
Nyní je tu něco většího – Béda se svou Columbií. Délka modelu 195 cm, hmotnost 4500 gr., motory : 2x 300 Ns (papíráky!!). Start z nakloněné deskové rampy , skluzem po menších kolečkách.
Při startu se zažehnul jenom jeden motor (spodní) , ve výšce asi 7 metrů došlo k vyražení čelního víka motoru a jeho vyražení z trupu modelu. Stoupající model se začal překlápět na záda. Na vrcholu dráhy se zažehnul (aspoň částěčně ) druhý horní motor a dráha modelu se zakřivila do tvaru loopingu – předpokládám , že Béda bleskově zareagoval a uřídíl model k celkem přijatelnému dosednutí. Dva motory , to chce kvalitní a spolehlivý synchronní žážeh. K vyražení víka víka mohlo přispět i počasí – vlhkost (kvalita papíru, impregnace pláště, upevnění víka - pro papírové motory nic dobré). Let a zážitek monumentální. Tak to Bédo dotáhni dál …
Potom letěl můj klasický Tlouštík na 3xROS s deštníkovým padákem o průměru 1 m . ROS pěkně synchrónně zabraly a nakopli model do apogea. Výmet , rozbalení padáku a návrat modelu na zem.
Matěj Pavlanský připravil na start svoji Energii kde Burana tentokrát nahradil jiný Ruský satelit. Model odstartoval , ale v malé výšce se odklonil do leva nad pole směrem ke Svojku a tam dal Matěj povel k rozdělení modelu - odhození boosterů a oddělení hlavice s návratovým systémem. Další detaily nemám.
Mezitím jsem nachystal Tlouštíka na druhý start ( vyměnit ROS , ucpávky výmetu , poskládat a zabalit padák a propojit trojici palníků do série. Můj odpalovací kabel byl zapojen jinde a tak jsem opět požádal Stana o klíč k jeho odpalovači a využil jeho kabel. Spolehlivé ROS-ky s celoobvodovým lemem opět odvedli svou práci a Tlouštík přistál cca 200 od rampy.
Jojo Homola měl opět na rampě černo-zebrovitý model Marty na 4xROS ‚ (druhý start) a nyní pěkně zažehli všechny 4 ROS a model dal krásný let a spolehlivé přistání na 150 cm hedvábném padáku (USA vojenský výprodej ). Spokojenost Joja po přistání byla zasloužená.
Na scénu nastoupil i Marcel s krásně vypracovaným modelem Pšouk 08 na 4x ESTES D12 . Zážeh 4-ech Estes motorů není jednoduchý - mžikové el. palníky u větších motorů jsou hoódně spolehlivé řešení. Při startu chytnul jenom jeden motor co opravdu nemohlo stačit na rozběh 700 gr modelu. Motor zvednul model kousek nad konec rampy, model se naklonil doprava a tahajíce za sebou odpalovací kabel s banánky připojenými na palníky a hořícím motorem dosti pomalu dopadl na zem vedle rampy. Motor dohořel asi 1 metr nad zemí a kabely zůstali připojené i po dopadu. Model si při dopadu ulomil tři ze čtyř spodních stabilizátorů a jeden ze čtyř horních stabilizátorů. Poškození spíše kosmetická a já doufám, že tento pěkný model nám Marcel ještě předvede v plné kráse za letu (cca 250 m). Prostě smůla.
A zatím vrcholili přípravy na start největšího a nejtěžšího modelu akce. Michal Křížek s modelem Sírius 2014 , délka 230 cm , průměr trupu 160 mm, hmotnost 11 000 gr, Impulz motoru 1640 Ns SX81. Zážeh motoru byl trošku delší , ale potom motor s burácením zabral a model s výraznou kouřovou stopou i plamenem vyrazil vzhůru . V cca 80-100 m řev motoru dosáhl maxima a model letěl do apogea. Očekávaný výmet se ,ale nedostavil a mohutný model namířil jako velká střela k zemi. Model měl dva výmety , jeden v apogeu a druhý ve cca 100 m měl oddělit hlavici aby přistála samostatně na svém padáku. První výmet bohužel selhal a proběhl pouze druhý výmet asi ve 100 m , ten ale vzhledem k velké rychlosti nebrzděného modelu vedl po oddělení hlavice s padákem k odtržení padáku hlavice. Hlavice dopadla hned vadle trupu modelu. Velká hmotnost a rychlost dopadajícího modelu znamenala totální destrukci trupu z kartonové trubky fí 150/160 mm včetně horní části mohutných stabilizátorů. Smůla a škoda modelu po krásném letu do apogea. Kal poznáme Michala - budou další a ještě lepší modely.
Motor modelu udělal nepřehlédnutelnou stopu v půdě pod tryskou. Slušně velká a hluboká díra byla ostatními s respektem okukována a focena.
Dalším startujícím modelem byla Astrobee 1500 Stana Pema o délce 1600 mm, průměru trupu 120 mm na motor 340 Ns ny SB. Astrobee předvedla hezký přímý let do apogea , návrat dvoustupňový - nahoře vymeten menší padák pod hlavicí (drogue chute) a později hlavní padák. Vše proběhlo jak mělo – pěkné.
Ivo Skála použil druhý stupeň z dvoustupňovky Black Horse o průměru 48 mm k samostatnému startu a letu (1xROS). Lehounký stupeň odsvištěl jako žíznivá čára a předvedl další úspěšný start , let i návrat.
Další rakeťák startoval s pěknou polomaketou Sojuzu na 1xROS , startovní hmotnost cca 800 gr. Je na 1xROS opravdu dost, a to se muselo podepsat na dostupu modelu a jeho rychlosti a zrychlení. Pěkný start , model se nad rampou začal odklánět do strany , mírně za apogeem výmet úspěšně rozdělil model na dvě části , které přistávali samostatně každá na svém padáku. Pěkný a úspěšný let , jen takový model by chtěl silnější motor , aby se mohl předvést „naplno“.
Mezitím jsem připravil na start model ROS G na 4xROS , průměr trupu 104 mm, délka 1410 mm, hmotnost 2100 gr. Model nakopnutý 4-mi ROSkami svižně odstartoval a dal pěkný let s výmetem těsně za apoggem. Vanoucí vítr dvoukilový model na 1 m deštníko-padáku odnesl dost daleko a tak jsem se prošel. Průběh letu byl plně OK.
Dále od palebné čáry Michal Kraus ukončil přípravu své Aerobee 170 oranžovo-neonové barvy s černo-bílými stabilizátory k letu. Model o délce 1950 mm, průměru trupu 102 mm, hmotnost cca 3000 gr na AP motor Cesaroni Pro s impulzem 300 Ns. Pandy připravil i svoji Go-Pro kameru k natáčení. Krásný start s výrazným plamenem AP motoru a úspěšný návrat dali Michalovi plnou satisfakci.
O 15 m dále tým Petra Pavlíka dokončoval přípravy svého Herkula na start. Dvoustupňový model na 4+2XROS představuje mimořádně komplikovaný model. Model má délku 1610 mm, průměr trupu 102 mm, průměr hlavice 112 mm , hmotnost 2 800 gr. První stupeň představují dva boostery každý po 2xROS . Odhoz obou boosterů po dohoření motorů je aktivován akcelerometrem - přepálením upevňovacího silonového vlasce odporovým drátem. Motory druhého stupně jsou spínány akcelerometrem se zpožděním 0.5 sec po odhozu boosterů. Zážeh je el. kontaktními palníky.
V hlavici modelu je mechanický gyroskop vlastní konstrukce a výroby . Ten zabezpečuje nouzové vypnutí zážehu motorů druhého stupně při odklonu rakety o cca 50 stupňů od svislé osi a současně aktivuje výmet padáku v apogeu dráhy modelu. Elektronický pípák v hlavici sepnutý po výmetu usnadňuje nalezení modelu po přistání. Model má kamerku „GoXtreme Nano“ ve vnějším pouzdru na trupu otočenou nadol pro záznam letu.
Použité ROS mají měděné šroubované trysky o průměru 4,5 mm s expanzním poměrem 1:3.
Model krásně vertikálně odstartoval a téměř bez rotace letěl do bodu odhozu boosterů a následného zážehu 2-ho stupně , který krásně pokračoval ve směru letu do apogea. Boostery se mezitím snášely na padácích k zemi. Druhý stupeň se na třech padácích snášel ze svého vrcholu dráhy trochu dále. Po všech stránkách hezký a plně úspěšný let! Petře velká gratulace.
Michal Křížek představil showraketu Semtex na 1xROS , využívající 5 ks plechovek od tohoto nápoje navlečených na základní trubku trupu. Po úspěšném startu měl model problém s návratovým systémem a přistál drsněji , přitom si ulomil jeden ze tří stabilizátorů (lepené na tupo).
Já jsem připravil model ROS G 4xROS na jeho druhý dnešní let. Model opět předvedl plně úspěšný zážeh , let i návrat a zase mne donutil větší snos projít se o něco více.
Jojo Homola dal s modelem Marty na 4xROS , také ještě jeho 3-tí let , opět pěkný a vše OK , dokonce s přístáním téměř do ruky. Pěkné Jojo.
Michal Křížek znovu připravil svoji Lyru 01 na motor 100 Ns SX1. Model už odlétal pár pěkných letů. Tentokrát se něco zvrtlo a model po svém velmi rychlém startu ve stylu antirakety a letu do apogea nezvládnul výmet a udělal „šipku“ s nevyhnutnými následky.
A už tu byl asi poslední let akce , druhý let Aerobee 170 Michala Krause na AP motor 300 Ns. Dobře vycvičený model ukázal opět krásný let i s ohleduplným návratem aby se páníček moc nenašlapal.
Létaní skončilo , začal postupný úklid materiálu , ramp, kabelů , vytyčovacích kolíku a pásek , ale i materiálu z jednotlivých montážních dep modelářů. Stejně tak i úklid našeho občerstvovacího stánku ( díky za spokojené žaludky…). Pro Pandyho a ostatní nocležníky z pátku také vyklizení a složení stanů a podobné lahůdky a také rámcový úklid plochy akce.
Přes celkem náročné klimatické a jiné podmínky , vše nakonec dopadlo jako obvykle lépe než by člověk řekl. Děkuji proto všem organizátorům za odvedenou práci ,snahu a píli v náročných podmínkách. Obrovské díky i Pandymu a týmu za jeho společenské centrum , elektřinu a plyn na vytápění a další co vše spolu vytvářelo podmínky této akce.
Já měl harampádí celkem dost a tak jsme s Michalem odjížděli jako předposlední. Posledním bojovníkem na bojišti byl Michal usilovně hledající ztracený výškoměr.
Případné nedostatky , neúplnosti a nepřesnosti v reportáži prosím omluvit , ale nedostatek informací o tom kdy a co startovalo a jak to dopadlo , způsobili , že jsem si občas připadal jako Delfská Pýtie na trojnožce … Končím , už toho mám plné kecky.
Na setkání na Svojku 2015!
Tagy: Reportáž, Rakety, Svojek
Diskutujte o totmto článku ve fórech (4 odpovědí).
Tieto dve Marian nekúpil , nemali sme ich kam do auta dať
Ale tejto už neodolal
k havárii dvojstupňovky ještě doplním nějaké drobnosti.
Byla to sestava již letící v Suché, možná chladem a vlhkostí nešel plně zasunout druhý stupeň, cca 5 mm chybělo, to způsobylo podélnou asimetrii a následné kotrmelce, druhý stupeň se neoddělil, ale po vyhoření prvního stupňe se zažehl, ale protože již byl v kotrmelcích, tak vnich pokračoval i nadále.
Padák stihl vystřelit a otevřít se ještě před dopadem na zem a k žádné škodě na raketě nedošlo.
Ivo
Mirek
Mirek