Festival raket v Suché 2013
Reportáž Suché 2013
To co nám provádělo počasí posledních 10 dní před akcí v Suché je všem známo a proto jen připomenu známý fakt, že v blátě či dešti se létá opravdu blbě! Tuto vidinu nevylepšovala ani skutečnost ,že tento rok se do Suché dostanu jen na sobotu. Vzhledem k tomu, jsem chtěl fotografovat a také popovídat s účastníky, bylo jasné že na létaní bude času hodně málo. Tak jsem si nachystal jenom dva stejné modely o průměru trupu 60 mm, s délkou 1265 mm na 1xROS, s tím že s nimi udělám nějaké párové starty.
Z Prahy jsme s Michalem vyrazili po sedmé a během jízdy pomalu vzrůstal mírný optimizmus ohledně počasí. Do Model Parku jsme dorazili kolem 9-té. Po krátké obhlídce terénu následovalo vybalení modelů a příslušenství, prohlídka depa a pracovišť ostatních rakeťáků a jejich modelů. Účastníků i návštěvníků přibývalo , debat a setkání také.
Kolem 10-té začal hrozit nástup na focení , ale byli jsme hodně zabraní do debat a tak se vše natáhlo. Ještě rychle na registraci, zaplatit účastnický poplatek, nafasovat poukázky na guláš a pivo, účastnické visačky, plakát s Columbií a také startovní lístky pro svoje modely. Kolem 11:15 vypuklo focení a nástup. Najednou stálo proti skupině účastníků mocné seskupení asi 13-ti fotografů. Tak jsem si řekl , když už nemám nafocený nástup účastníků vyfotografuji si aspoň nástup fotografů. Na nástupu stejně nakonec chyběl Pepi Fürmaier a Pavel Holub. Bylo nás a modelů slušné hejno a říkal jsem si – bude to rušné.
Řídícím letového provozu byl Karel Pecka , s pomocí ozvučení poskytoval informace o startujícím i modelu pro ostatní a také odpočítával start. Účastníci používali svoje rampy nebo sdíleli rampy vhodného rozměru s někým jiným. Kabely a odpalovače také. V tomto duchu jsem rychle složil a postavil svoje dvě rampy fí 6 mm a s Dragonem (spolu jsme sdíleli i pracoviště) natáhli odpalovací kabel a odpalovač (ten do igelitky – pro jistotu). S Pandym jsme odnesli 50-ti litrový plastový kanistr plný vody jako zátěž jeho rampy pro start Růžového Pantera. Důkladné zakotvení rampy se nesmí podcenit, následky jsou hodně drsné.
Jako první zahájil lety Michal Křížek z Železného Brodu se svou metrovou Show raketou ráže 70 mm na 1xROS. Starší model hbitě zamířil vzhůru a úspěšně vyhodil padák a přistál s částečně pokroucenými šnůrami. Vítr byl proměnlivý a ve výšce silnější a nárazový. Navíc ještě foukal skoro kolmo na ranvej co radikálně zužovalo použitelné přistávací pásmo. Michal se trefil ukážkově kousek vedle ranveje.
Pandy ( RMK Praha) mezitím připravil Růžového Pantera. Následoval typický jemně zpožděný zážeh a start hybridního motoru. Krásný start a celkem překvapivě výrazný plamen motoru s Polypropylénovým zrnem bez přídavku AP. Motor jel krásně rovnoměrně a čistě a hlavně dlouho , Panter s burácením prolétl oblačností a zmizel z dohledu. Injektor fungoval jedna báseň. Po delší době se R Panter objevil na padáku ve výšce na lesem za Model Parkem. Bylo vidět jak mizí v oblasti lesního porostu na obzoru. Pandy vyrazil na pátrací a záchrannou akci. Model se nakonec povedlo najít a dopravit zpátky! Výškoměr ukazoval kolem 670 m. Bravo Pandy – gratuluji, byl to krásný let.
Petr Vysloužil (RMK Praha) připravil na startu jeden z dvou modelů ASP (Atmospheric Sounding Projectile) , byla to US sondážní raketa používaná v letech 1955 – 1967 asi 30x pro studium oblaků po nukleárních explozích. Jeho model o délce 1650 mm a průměru trupu vážil 1325 gr. bez motoru na SX81 Ic=160Ns a váze 290 gr. Model s hodně dlouhými deltovitými stabilizátory předvedl další krásný start , let i s návratem na padáku v duhových barvách (dešťník). Přistání - ukážkové , téměř do ruky!
A už tu byl další zajímavý a pěkný model. Zdeněk Burda postavil také maketu Saturn 5 v měřítku 1:72 , délka 1150 mm, váha pěkných 4,5 kg , motor Astra RRM 320 Ns na SX81. Motor má střední tah přes 20 kp, maximální tah cca 27 kp , takže 4,5 kg model letěl se zrychlením cca 5G. Elegantní start a působivý let do apogea. Nastal výmet a oddělil horní část trupu na poutací šnůře, padák však zůstal v trupu nevyhozený a model v podstatě naplocho padal do hustého jetele. Blahopřeji k letu.
Dalším startujícím byl Tibor Gira z RMK Košice s modelem AIM-57 , délka 1000 mm , průměr trupu 76 mm a váhou 250 gr. na motor AeroTech. Motor a palníky vytrvale oddolávali opakovaným pokusům o spolupráci při zážehu i po výměně palníků. A tak model prozatím neodstartoval. Podotýkám , že palníky nebyli Copperheady!!
Následoval další raketýr ze Slovenska , Štefan Račko s polomaketou Japonské sondážní rakety S-520-2 , váha modelu 350 gr. na 1xROS. Skutečná raketa také nebyla žádné ořezávátko , měla dostup 430 km se zátěží do 100 kg. Model předvedl pěkný a živý ROS-kovitý start a let. Bohužel se neotevřel návratový padák. Model ale přežil bez újmy a absolvoval i další let.
Nyní přišel na start Pepi Fürmaier z Německa se svým žluto-modrým modelem na 1xROS, o délce 950 mm, průměru 59 mm a váze 520 gr. Model předvedl netradiční ROS – show. Model se po bouchnutí ROS-ky poměrně pomalu zvednul na hezky tvarovaném snopu kouře a výrazném plamenu z hořící zážehové tablety ROS. Po zpomalení a dosažení miniapogea model pomalu klesal nadol za intenzivního dýmání a plamenů na dolním konci trupu ( to již hořel i spodek trupu). Bouchnutí ROS nemělo bežný výrazný kopancový efekt a po vyražení vnějšího plášte motoru zůstal vnitřní plášť ROS vězet v motorovém loži modelu (dosti neobvyklé). Bežně dokáže tato část ROS-ky prolétnout modelem, nebo motorovým ložem jako projímadlo, pokuď se nezastaví na nějaké robustnější tlačné desce modelu. Rozhodně to bylo zajímavé zpestření .
Michal Křížek mezitím dal na rampu nejmenší model ze své rodiny modelů Lyra , byla to Lyra 01 o délce 1000 mm a váze 800 gr na motor o 150 Ns , SX81. Motor používá jedno monolitické zrno SX81 , není děleno na BATES zrna, co mu davá výraznější progresivitu hoření a tahu. Modely s tímto motorem (100 Ns i 150 Ns) kousek po opuštění rampy výrazně zrychlují a je nutné při fotografování s tímto počítat. Je to štíhlý model se třemi symetrickými lichoběžníkovými stabilizátory v pěkném barevném provedení. Pěkný fotogenický start a jeho typické nadrampové zrychlení , lehce se zavlnil v nárazovém větru ukázal krásný let , výmet v apogeu i bezchybný návrat na padáku.
Kousek dál za Lyrou připravil Honza Plechač z Lomnice nad Popelkou svého dlouhána „Hyperiona“ na jeho druhý start. Jde o polomaketu sondážní rakety fy eAc (Environmental Aeroscience) která měla hybridní pohon na N2O a HTPB. Honzův elegantní model o délce 2700 mm, průměru 80 mm a váze 2800 gr letěl na SB motor 340 Ns. Osvědčený motor da l svoje a Hyperion ukázal fešácký a působivý start a let vzhůru. V apogeu proběhl výmet a rozdělení modelu . Další průběh byl tvrdě smůlovatý , padák byl spojem pouze s hlavicí modelu , ale nebyla připojena karabinka poutací šnůry modelu a tak dlouhý trup Hyperionu se změnil na balistickou šipku a velkou rychlostí se zapíchnul do země snímek (5353). Zničující následky jsou zřejmé. Opravdu smůla smůlovatá!
Nyní i já (RMK Praha). Na vyplnění časového okna jsem odstartoval postupně oba modely pro párový start – 59-ka A i B na 1xROS. Délka 1265 mm, průměr 59 mm , 520 gr. Všechny moje modely jsem odpaloval pomocí upravené 3 mm zelené zápalnice, abych mohl i fotografovat. První model letěl z málo vykloněné rampy a silnější nárazový vítr ho odnesl nad les kde přistál cca 30 m od okraje lesa , kde se padákem zachytil na špičce vzrostlého modřínu. Pro druhý model jsem už vyklonil rampu výrazněji proti směru větru a model přistál kousek od rampy. Oba lety OK, jde o jednoduché a osvědčené modely. Pokus o záchranu uvíznuvšího modelu jsem ponechal na pozdější dobu , až bude nějaké časové okno.
Pepi Fürmaier startoval s modelem Gray na 1x ROS , délka 750 mm, průmer 70 mm, bouchnutí ROS ukončilo letové ambice i tohoto Pepiho modelu.
Václav Maršík už měl na rampě připraven svůj známý model ABRA na 4x ROS v odnímatelném kontajneru s uchycením pomocí odpruženého palce. Motorový blok se upevňuje k dolnímu okraji trupu pod čtveřici stabilizátorů. ABRA prokázala svůj veteránský statut , pěkný start i let s vymetením a otevřením obou pestrých padáků (deštník) a přistáním mimo lesa. Pěkné.
To už byl na startu další známý model dvostupňový Black Horse Iva Skály (Dragon) z České Kamenice na 1+1 ROS. Model o délce 880 mm, průměru trupu 48 mm a váze 740 gr. , Pěkné modelářské vypracování je u Dragona samozřejmostí. Model pěkně odstartoval , potom trochu zavlnil a poněkuď déle letěl setrvačností. Model se naklonil proti větru a došlo k zážehu druhého stupně . První stupeň padal k zemi a druhý stupeň nabral pořádnou rychlost, až jsem ho ztratil z dohledu. Dragon se opravdu vícestupňovým modelům věnuje a výsledky jsou vidět. Gratuluji.
A je tu další rakeťák ze Slovenska , Stano Pem z RMK Pezinok s modelem Otesánek - délka 1200 mm, průměr trupu 75 mm , váha 1200 gr na 3xROS. Opět osvědčený laminátový model ukázal, že umí s pěkným rychlým startem a ůspěšným letem i návratem.
Dalším startujícím byl opět Štefan Račko s polomaketou Japonské sondážní rakety S-520-2 , váha modelu 350 gr. na 1xROS. Šlo o druhý start modelu , tentokrát plně úspěšný.
Na kolbiště příchází Tomáš Wagner z RMK Rezinok s modelem Patriot 1 , má sice podle fotografie dva podobné modely, ale na startovním lístku je napsán pouze jeden. Délka 1000 mm , průměr 76 mm, váha 360 gr. (bez ROS), 1XROS , padák a autorotace. Úspěšný start a opět zvlněná trajektorie po opuštění rampy, let, výmet a přistání OK.
Tibor Gira je zde opět s modelem AIM-57 , tentokrát motor zažehnutý , start a let do apogea OK, bohužel neotevřený padák a volný pád modelu.
Následoval další let mého modelu 59-ka B , vše OK. Přistání blízko rampy.
Václav Maršík opět připravil ABRU na další let. Krásný let až do výmetu. Padákové šnůry se částečně zamotali a padák se také otevřel jen neúplně. Model přistával v menším bočním náklonu a bohužel právě na asfaltovou ranvej , takže po dopadu se poškodil. Smůla.
Svoji premiéru zde měl Marcel s modelem Week 2, délka 1460 mm, průměr trupu 85 mm, váha 3340 gr. , padák fí 1000 mm , videokamerka , záznam letových dat. Trup z šedé PVC trubky, stabilizátory také z plastu. Motor MiniKappa 500 – cca 600 Ns. Motor krátce po náběhu překročil v důsledku souběhu více faktorů svoje kritické zahrazení a bouchnul. Od zbytku trupu se ještě odděli l padák s hlavicí a pístem(?) a také čímsi co vypadá jako sáček na padák. Model byl výrazně poškozen. Škoda - příště to již vyjde!
Dalším raketýrem z RMK Letovice byl Jarosla Cihla s modelem Show Go , 1028 mm, fí 50 mm , o váze 311 gr. na 1XROS. Vzhledem k váze modelu šlo o rychlý start a plně úspěšný let.
Mirek. Další z letů mého modelu 59-ka B , vše OK. Přistání blízko rampy.
Další model byl opět Václava Maršíka s příhodným jménem „Palcát“ . Tmavý model s trojicí velkých stabilizátorů opravdu připomínal „palcát“ v opačné poloze. Model na 1xROS , hezký let bez jakýchkoliv problémů.
Petr Adam z RMK Praha nastoupil s modelem Žluto-černá z kategorie výškovek na 1xROS. Model o délce 1200 mm , průměru 50 mm a váze 300 gr. Po zážehu model letěl a jako žíznivá čára do apogea a úspěšně dokončil zbytek letu , jak se na časem ověřený model sluší.
Pavel Holub z Plzně postavil pěknou polomaketu Tomahawk IQSY v měřítku 1:4 o váze 740 gr, padák. Další kvalitní a plně úspěšný let raketového modelu. AeroTech prodává stavebnici této rakety, ale nevím jestli to je ona.
Nyní přichází asi 40-ti minutové okno, kdy jsem odešel hledat a zachraňovat svůj model z lesního zajetí. Nejdří jsem v rámci pátrání našel „Dlouhána“ Pepiho Fürmaiera a předal mu ho. Potom jsem narazil jsem i na V Maršíka který hledal svého „ Conana „ na 1xROS. Našli jsme ho , ale byl hezky vysoko v koruně modřínu. Nakonec jsme ho za cenu jedné uřezané větvě dostali dolů. Můl model jsem stále nemoh l najít až mi vytrhnul trn z paty Dragon, který ho našel a také dokázal po tenkých a suchých větvičkách vylézt nahoru a model osvobodit – díky Dragone!!
Takže jsem také pár startů promeškal a zde je rekonstrukce událostí.
Další let V Maršíka tentokrát s modelem Conan na 1xROS. Dobrý start a let až na přístání modelu v lese – viď předchozí řádky.
Pepi Fürmaier postavil pořádného „Dlouhána“ o délce 1950 mm, průměr trupu 50 mm, štíhlost modelu byla 1:39 !! , na 1xROS. Model měl mízkou pevnost ve spoji trupu a po startu se v nárazovém větru prohnu až se trup rozlomil ( ve výšce pár desítek metrů) a spadnul do lesa. Start byl ale velmi pěkný!!
Štefan Račko připravil svoji polomaketu S-520-2 na 1xROS na již třetí start. Bohužel při startu ROS-ka bouchla a model poškodila.
Petr Adam přinesl na start svůj druhý model typu soutěžní výškovka na 1x ROS. Model Černo-žlutá s délkou 1200 mm, průměr 50 mm vážil pouhých 250 gr. Lehký model prosvištěl vzduchem s typickými projevy dobře vydrážděné ROS-ky. Opět plně úspěšný let i návrat.
Dále tam byl let Michala Křížka , ale nemám žádné další informace mimo toho že letěl.(? Pluto)
Tomáš Wagner letěl s modelem Patriot 1 – bratříčkem Patriota z jeho předchozího startu. Délka 1000 mm, průměr trupu 76 mm, váha 360 gr . 1xROS. Vše proběhlo jak má být.
Další model Tomáš Wagnera ? bylo „Pivo Litovel , model z asi 5-ti plechovek piva Litovel na papírové trubce o průměru cca 53 mm , opatřený vhodným odřezkem z PET láhve jako hlavicí ?. Zajímavý start i let , nedošlo k výmetu a otevření padáku - volný návrat na zem.
Mirek – následovali dva lety modelů 59-ka A a 59-ks B , délka 1265 mm, průměr 59 mm, váha 517 a 520 gr. Oba lety plně ůspěšné .
S dalším modelem letěl Bedřich Pavka z RMK Krupka , Show model na 1xROS, váha 500 gr, 2x padák a streamer. Klasický model o průměru trupu asi 76 mm( třípalcové trubky – 76,2 mm jsou v této kategorii dost populární). Hezký a plně úspešný let.
Michal Křížek se opravdu neflákal a byl zde s dalším startem své modro-červené Show rakety na 1xROS. Délka modelu 1000 mm, průměr trupu 70 mm váha 500 gr. Opět potvrdil, že „umí“ - plně úspěšný let.
Další start „Piva Litovel“ - jako pokus o rehabilitaci předchozího neotevření padáku. Snaha byla, ale padák vytrvale odmítá plnit svou funkci.
A už je zde zlatý hřeb této akce. Karel Jeřábek a Columbia Space Shuttle: Nervy aktérů startu i přihlížejících se stále více napínaly. Udělali jsme vše potřebné , nepřehlédlo či neopomenulo se nic důležitého? A potom přišel odpočet, zážeh palníků zažehovače a … jejich vypadnutí z trysek motorů! Překvapeně a nechápavě jsem hleděl na motory Columbie a netušil která bije! Mezitím Petr bleskově vyhodnotil situaci a určil příčinu. U této verze trysek měla vnější válcová ploch výstupní části trysky o něco menší průměr , co způsobilo že po zážehu palníku v zažehovači, plastové násuvné čepičky se lehce a skoro okamžitě působením vnitřního přetlaku sesmekly – byly poměrně snadno vyfouknuté a zažehovače vypadli z trysek před jejich plnou iniciací. Po odstranění závady a uklidnění lehce zdevastovaných nervů přichází druhý odpočet. Nyní zažehovač a motory perfektně zabírají a celá sestava se mocných sloupech dýmu (v oblasti trysek s typickým zabarvením SX81-čkového paliva od síry ) zvedá po rampě a opouští ji. Columbie míří do svého apogea. Tentokrát je vrchol dráhy výše než vloni i přes přidanou olověnou protizátěž na opačné straně hlavice ( na snížení klopného momentu raketoplánu na vnějším povrchu hlavní nádrže vůči těžišti systému). Také zvětšené plexisklové deflektory na spodním okraji hlavní nádrže procházejí křestem. Na vrcholu dráhy dojde k plochému výkrutu a následně Kare l zřejmě odpaluje rozdělění sestavy pro návrat. Oddělují se nejdříve oba boostery a odklopí se v pantech spodních držáků. U jednoho z boosterů dochází i k výmetu ? ( jestli to nebylo jen uvolnění hlavice a jejího obsahu)?? Dále se odděluje hlavice hlavní nádrže a také raketoplán od hlavní nádrže (uchycení nosu raketoplánu o hlavní nádrž). Až nyní dochází k opravdovému výmetu na jednom z boosterů! Druhý booster nejeví známky nějaké reakce směrem k výmetu ! Raketoplán se úplně odděluje od hlavní nádrže , oddělená hlavice hlavní nádrže vytahuje padák. Raketoplán dále odhazuje vrchní kryt trupu a na hlavní nádrži pokračuje vytahovaní návratového systému. V dalším kroku raketoplán vyhazuje svůj padák a začíná se otevírat padák hlavní nádrže. Bostery zatím padají k zemi , jeden stále bez odezvy a druhý booster nemůže rozbalit svůj padák. První booster dopadá volně na zem a druhý je s nerozbaleným padákem v šikmé poloze cca 4 metry vysoko. Hlavní nádrž je v šikmé poloze a začíná napínat poutací šňůru. V dalším kroku (snímku) již dopadá na zem i druhý booster ( šnůry se zdají částečně zamotané a zabalený padák je jen povytažený a čouhá z okraje boosteru. Hlavní nádrž již plně zatěžuje rozvinutý návratový padák. Raketoplán je správně zorientován , ale padák se nerozmotává , je tam jakési zůžení, či seškrcení ze kterého vychází šnůra k raketoplánu. Na posledním snímku raketoplán a hlavní nádrž se skoro současné dotýkají země. Na hlavní nádrži jsou ulomené deflektory a na druhém konci je stržená část vlnitého potahu povrchu nádrže. Raketoplán se zdá být nepoškozen.
Já jsem pouze zkoušel přibližně popsat co se odehrávalo na základě jednotlivých nafocených snímků. Další informace - snímky a videa a jejich kroková analýza umožní našim odborníkům udělat konkrétní uzávěry. Zatím snad mohu říct, že se vše posouvá stále blíže směrem k cíli. Velká gratulace Karlovi za mimořádné úsilí a dosažený výsledek!! Složitost této letové sestavy je opravdu mimořádná.
Plejáda startů raket dalších rakeťáků pokračovala dále. Pavel Broný z RMK Krupka s modelem Show rakety na 1xROS , váha 500 gr. 2x padák + streamer. Při startu modelu došlo k bouchnutí ROS-ky , co pro model obvykle znamená vážnější poškození.
Další start Bedřicha Pavky s Show modelem , také na 1xROS , váha 500 gr. 2x padák + streamer a další úspěšný model a let.
Úspěšným startem ? byl i statický test motoru Astra RRM 50/54-640 Ns na měřícím stendu s Redalsem. Zážeh a rychlý náběh s čistým zvukem a fotografie mluví za vše.
Marcel Haase udělal v Suché i statický test ( bez měření ) druhého kusu motoru MiniKappa 500 , test proběhl úspěšně a posune konstruktéry zase dopředu. Gratuluji.
Velkou premiéru zde měl i Michal Kraus s modelem Aerobee 170 - tato US sondážní raketa v originálu měla dostup 200 km. Model má délku 1952 mm, váhu 3000 gr. , průměr trupu 102 mm, pohon motorem Cesaroni Pro 38 3G( 3 zrna AP paliva) s Impulzem 408 Ns. Brzdící padák fí 400 mm, hlavní padák fí 1200 mm. Šlo o jeho první takto velký model a předvedl efektní start s výrazným plamenem AP paliva White Thunder , krásný let s postupným otevřením brzdícího i hlavního padáku a návratem na zem. Blahopřeji Michale!
A už tu by l Ivo Skála – Dragon se svojí větší doustupňovkou - Sabre 1 , váha 1 344 gr., délka 1430 mm , průměr trupu 50 mm , padák v každém stupni, pohon 2+1 ROS. Dosti velký model předvedl krásný start , časování zážehu druhého stupně by chtělo ještě trochu zkrátit . Druhý stupeň se při zážehu poněkud odklonil do strany a odsvištěl do výšky a dálky. První stupeň dopadl bez padáku, z padajícího trupu viseli nějaké šňůry - asi se padák utrhnul nebo přepálil? Osud druhého stupně zatím nepoznám. Dragon na svých dvoustupňovkách tvrdě pracuje a výsledky jsou vidět. Paráda!
Karel Jeřábek jako další, trochu menší model odstartoval dobře známé UFO na 1xROS. Délka 540 mm, průměr 350 mm, váha 460 gr. UFO absolvovalo již xy-tý úspěšný let a přistání. Těm malým zeleným mužíčkům na palubě musí už být toho rychlého otáčení modelu celkem blbě!
Na startu byl opět Pepi Fürmaier , model neuveden , na seznamu startů u něj je napsáno – kolotoč. Takže nevím jestli šlo o přetočení a rotaci nestabilního modelu, nebo něco jiného. Pepi je prostě optimista a nezmar!
A je tu opět něco většího , Pavel Holub s modelem Little Joe 1 na 4x ROS, délka 1435 mm , průměr trupu 204 mm, váha 2000 gr. Jde o „brášku“ známého modelu Karla Jeřábka. Pěkný model s mohutnými stabilizátory, ukázal parádní start i let do apogea , po výmetu došlo k zamotání hlavní padáku na trup a tak na svém padáku přistávala horní část s kabinou a jejím záchranným systémem, zatímco trup padal volně naplocho do hustého jetele. Došlo k ulomení jednoho stabilizátoru. Škoda této smůly, ale Pavel ho určitě opraví a předvede s ním další pěkné lety.
Startovní peleton se krátí a je tu Zdeněk Štěrba z RMK Letovice s dalším Show modelem , délka 1020 mm, průměr trupu 50 mm, váha 415 gr. na 1x ROS. Model opět typu a rozměrů „výškovka“, ukázal rychlý start a bezchybný let a přistání.
Mikuláš Szabó z RMK Košice startoval s elegantním modelem IRC Ratt, s trupem z karbonové tkaniny, elegantního tvaru protáhlé kapky na motor E 30 ( zřejmě jednorázový AeroTech , 40 Ns , se 4 nebo 7 sec. zpoždění) , délka modelu 1005 mm, průměr trupu – maximální 85 mm, váha 350 gr. Model krásně odstartoval s výrazným plamenem z motoru malého průměru. Kousek nad rampou se model naklonil proti větru a předvedl další úspěšný let této akce.
Posledním velkým modelem byla Astrobee 1500 Stana Pema z RMK Pezinok , model o váze 3500 gr, letěl na SB motor 340 Ns ,jde o model s délkou cca 1500 mm . Elegantní model se dvěma boostery startoval z rampy dosti daleko od ranveje a pro přihlížející to byl hezký a zajímavý pohled na start z většího odstupu. Opět úspěšný start , le t i návrat. Gratuluju Stano.
Zřejmě závěrečnou tečku udělala moje 59-ka B na 1xROS , bezchybným letem a přistáním v blízkosti rampy.
Dále ješt ě proběhl statický neměřený test dlouhého SB motoru se 4-mi BATES zrny raketýrů z RMK Letovice. Motor měl pěkný rychlý náběh , čistý zvuk bez pulzací a vzhledem ke svým rozměrům (tloušťka stěny paliva) velm krátký a ostrý tah. Impulz cca 200 Ns. Jako startovací motor dvoustupňovky nebo booster - velmi dobrý. Gratuluji konstruktérům.
NE všechny dovezené modely na akci i startovali.
Veterán Tomáš Indruch přijel s starší polomaketou US sondážní rakety Viking 7. Tato raketa je zajímavá tím , že 7.8.1951 dosáhla výšku 219 km , čím překonala původní rekord, který držela známá Německá kapalinová raketa V-2. Polomaketa Viking 7 , má délku 1485 mm, průměr trupu 81 mm, váha 590 gr ( i se 4-mi motory RM 10-1,2-7 , rok výroby 1978 ), má dva padáky. Poměrně velký a lehký model mohl mít problémy v podmínkách nárazového větru špatného směru a tím i zmenšené přistávací plochy. Hledat ho v lese a sundávat ho dolů, není právě to pravé.
Byla zde i krásná Honzova polomaketa Volchova , doufám že ji uvidím letět příště. Dále velký RIM-24 Tartar a Patriot 3 Vojty Fojtíka. Neletěla ani AGM 33 PIKE T Giru a podobně.
Pastvou pro oči byla i staticky vystavená velká maketa Saturnu 5 Karla Jeřábka ( krucinál , jak to ten člověk dělá a stíhá ??) - velká škoda, že nemohl letět - to by byl opravdu mocný zážitek a budování slávy českého Cap Canaveral!!
Na akci přijel o 28 účastníků , kteří odlétali minimálně 51 startů . Je možné, že se nepodařilo zaznamenat a zpracovat všechno, ale byl tam šrumec. Letělo 8 velkých modelů s váhou 2000 gr. a více , na 1xROS startovalo 31 modelů ( včetně opakovaných letů), 4-ři účastníci letěli 4x a jeden 7-8x, zde šlo většinou šlo o menší modely.
Tento rok přijeli i 2 pozorovatelé ze zahraničí - Oliver Missbach (president European Model Rocketry – Evropský raketový portál ) z Mnichova , web europerocketry.com a také Klaas Jan van Til z Holandska , web modelraketten.nl , navázali se kontalty , proběhly debaty. Oběma se v Suché moc líbilo, zaujal je rozsah akce , počet modelů , různá konstrukční řešení , materiály, motory a vše kolem raket. Tradičním účastníkem je i Pepi z Mnichova.
Akce se zúčastnila také větší skupina 7-mi raketýrů ze Slovenska RMK Košice, RMK Pezinok , ale i z RMK Krupka, RMK Letovice , i další méně organizovaní účastníci.
Nebývale vysoký byl počet modelů a startů na 1xROS, modely je možné rozdělit do několika skupin:
- Show modely , propagační modely větších rozměrů , zaměřené na vizuální působení pro přihlížející
- Modely rozměrově a váhově patřící do kategorie „ výškovka“ - inspirované či určené pro výškovou soutěž modelů na 1xROS
- Polomakety na bázi trubek o průměru 75-76 mm ( tří palcové)
- Modely atypické a kuriozity
Na akci bouchnuli celkem 4x ROS-ky , co je opravdu hodně . Z toho 2x Pepimu Fürmaierovi.
Odpalování ROS bylo standardně elektrické s různými typy NO či SO palníků , kombinovaných s jiskřištěm či jinými doplňky. Zápalnice pro start modelů 1xROS použil pouze Dragon (2x) na svoje dvoustupňovky a já (7-8x) pro svoje modely - kvůli fotografování. Zápalnice fungovali na 100%. Není to zcela ideální , ale funguje to.
Neobyčejně vysoký byl i počet modelů které přistály mimo běžnou přistávací plochu ( např. do lesa). Proměnlivý a nárazový vítr v nevhodném směru dokázal více účastníkům „prohnat perka“ a donutit je ke cvičení po stromech. Hlavně Pandy si s Růžovým Panterem užil svoje. Díky všem ostatním , kteří obětavě pomohli při hledání a záchraně uprchlých modelů!
Díky organizátorům za přípravu a zabezpečení akce a také pracovníkům bufetu za podporu našich žaludků a nervů. Návštěvníci i účastníci si doufám přišli na svoje. Neopakovatelná atmosféra těchto akcí , vzájemná setkaní a debaty spojené s požíváním vhodných pochutin jsou pojivem i motivací pro další práci i akce.
Mnoho ještě nebylo řečeno či napsáno , fotografie stále přibývají ( díky všem fotografům) a tak bude o čem debatovat v rámci debaty pod reportáží i jinde.
Mirek
Diskutujte o totmto článku ve fórech (4 odpovědí).
link:
www.raketaci.cz/index.php/knihovna-jen-s...oaded=129&mufailed=0
Mirek
Dragon model Sabre 1 odpaloval el. palníky. Dvě ROS vedle sebe odpálit současně zelenou zápalnicí je úkol opravdu skoro nemyslitelný. I když Koula takto jednou zažehl 3 ROS-ky ve svazku, ale na to opravdu nedá spoléhat ...
Mirek
Dával jsem to dohromady celý jeden den.
Mirek