TPH na báze Dusičnanu Amónneho. (NH4NO3)

Zajímavé. Dobrý počin znát to originál složení. Kdybychom znali rychlost odhořívání originál tablet, předpokládám v kovové zástavbě motoru, bylo by možné vyvinout jinou lisovatelnou energetickou směs na bázi NH4ClO4. Obě originální paliva se mi zdají dosti exotická a obtížně vyrobitelná či těžko dostupná. Vývojáři jistě věděli co dělají, avšak měli k dispozici širokou průmyslovou základnu. Použití azbestu jako moderátoru je v dnešní době přinejmenším diskutabilní.
Avšak pro první pokusy lze použít například směs NH4ClO4 80% hexamin 15% a nitrocelulozu z kanagonu 5%.
Granulát je velmi snadno lisovatelný do kompaktní tablety o hustotě 1,55g/cm3 a rychlost odhořívání je 1,7 mm /sekundu / volně na vzduchu. Testováno. Kysliková bilance je - 5,48 na CO2. Je zde tedy prostor pro snížení rychlosti odhořívání zvýšením obsahu paliv (hexamin a NC) a nebo změnou jejich vzájemných poměrů. To už záleží na konkrétní konstrukci motoru a na zahrazení. Což vyžaduje experimenty a mnoho zábavy.

Dostalo se ke mě složení kdysi prodávaných tablet, pro opakovaně použitelné raketové motory:

Chloristan amonný (NH4ClO4) .................. 64,5 %
Dikyan diamid (kyano-guanidin) ................. 24,5 %
2.4 Dinitrotoluen (2.4 DNT) ........................... 9,2%
Azbest mletý...................................................1,8 %

Zajímá mě hlavně ten Dikyan diamid (C2H4N4), nevíte jestli se dá dneska sehnat, nebo nějak snadno syntetizovat?

Případně k čemu byl v té tabletě azbest? Já bych hádal, že šlo o stabilizátor, zpomalující reakci a hlavně bránící vedení tepla TPH. Co si myslíte vy? Má smysl uvažovat o přidání azbestu do méně stabilních nově vyvíjených TPH?

Vďaka Dušan za zaujímavé informácie!

Spolu s informáciami z Raketiek okolo AN 59 je mnoho podnetných informácií.
Problematika kvality zážehu kanálových motorov s roznymi palivami je pomerne málo známa a podceňovaná!
Podobne aj problematika hodnotenia Isp.
Ona tá kondenzácia MgO v hrdle trysky má svoju logiku , je tam aj najväčšia energetická hustota spalín , v expanznom kuželi sa hustota energie spalín prudko znižuje s rastom plochy kužela a expanziou spalín.
S tým súvisejúci nárast možného skutočného max. zahradenia až na cca Kn=850 je ozaj sila!!

Mirek

Hoj Mirku jo ako píšeš rýchlosť horenia tejto danej TPH je kolo 4 mm/sec ,- rozdiel záleží +- máličko pracovný tlak . Na zážih motorov používam v podstate silikónovú TPH je to zmes 56% KClO4 + 7%S +17% Al pyro + 20% silikónu - lukoprenu N1000 tato zmes dáva pomerne vysokú teplotu ,a pomerne rýchlo zhorí. Palníky vyrábam tak že tu natuženú zážehovú plastyckú zmes natlačím do malej trubičky s vnútorným priemerom 6 - 8 -10 mm priemer volím podľa toho aký veľký motor mám v plánu uviesť do chodu. Zážihovú zmes po spolimerovaní z trubičky vytlačím narežem , na patričnú dĺžku obyčajným nožom a prevŕtam vrtákom patričného priemeru tak aby normálny štandardný palník išiel do tej vyvŕtanej diery mierne stuha vsunúť . (triesky vzniknuté pri vŕtaní otvorov zážihových elementov natlačím s predu k hlavičke palníku skrz lepší a spoľahlivejší zážih - to plnenie tej dierky na foto nieje vid foto. Sú tam aj polotovary na výrobu )

Ahoj Dušan ,

gratulujem k dosiahnutému Isp!!!

Vývoj palív je naozaj plný protikladov a kompromisov.

Bohužiaľ ceny zložiek tohoto paliva (mimo NH4NO3) su nemalé, nároky na technológiu zpracovania a výrobu zŕn a tiež pomerne vysoký pracovný tlak aj teplota spaľovania , hovoria že to nebude jednoduché ¨, lacné a bežne použiteľné palivo pre primitívne domáce pomery !!

Pre palivových nadšencov s dobrým vybavením a skúsenosťami to zaujímavý pokrok.
Ako je to s rýchlosťou horenia (cca 4-4,5 mm/sec) a zážehom tohoto paliva?
Držím ti palce do ďaľšej práce.

Mirek

Zde je pěkné video z testu: