Stabilizátory

Ahoj Vildo ,

Existuje nějaký vzorec,nebo jakým způsobem se dá spočítat plocha stabilizátoru??

Špatně položená otázka! Všechny tyto základní otázky se v různé podobě opakují!

Plochu stabilizátoru nemůžu dopředu spočítat, protože ta závisí na mnoha dalších proměnlivých faktorech.

Můžeš si ale navrhnout nějaký tvar, velikost, počet stabilizátorů, jejich konkrétní umístnění na konkrétním modelu s jeho váhovým rozložením!
Potom lze celkem jednoduše ověřit jestli tento tvůj návrh zodpovídá podmínkám stability modelu rakety.

Při návrhu tvaru, velikost, počtu stabilizátorů, jejich konkrétního umístnění na konkrétním modelu můžeš uplatnit jistá estetická kritéria, ale podložená znalostí aerodynamiky a také praktickými zkušenostmi.

Jde o dodržení vzájemné polohy váhového(CG center of gravity) a aerodynamického(CP center of pressure) těžiště modelu.
CG má být o 1-1,5 násobku průměru trupu před CP. Je to sice zjednodušený model stability, ale pro běžné použití postačující.

Úzké stabilizátory s větším rozpětím umítněná na dolním okraji trupu nebo s přesahem pod trup - mají
největší stabilizační ůčinek.

Stabilizátory s malým rozpětím a větší délkou mají zase menší stabilizační ůčinek.

Pra rychlé modely s minimálním odporem se používají s menším rozpětím a dosti skosenou náběžnou hranou.
Pochopitelně i s malou tloušťkou.

Hodně závisí na modelu:

Bude to krátký "tlouštík" o průměru 80 mm, nebo dlouhá "tužka" - ta múže mít trup dlouhý i 2m!

Dále je to tvar a velikost stabilizátorů.
Stabilizátory přečnívající přes dolní okraj trupu, nebo s větším rozpětím jsou opět více namáhané.

Startovní a přístávací váha modelu - a přistávací rychlost (velikost padáku).
Těžší modely mají i při stejné přistávací rychlosti větší šetrvačnost a tím i nárazovou energii do stabilizátorů -
nebo té části modelu která bude v dotyku se zemí!

Snaha o co největší dostup modelu - i na úkor jeho odolnosti a trvanlivosti?

Model po dokončení opět přibližně ověřit CP a CG a v případě nutnosti trošku dovážit.
Třeba i změnou v návratovém systému (poutací šnůra, gumolanko, kotvící oko ... a jiné), nejenom na hlavici.

To vše by jsi měl zvažovat při návrhu.
To ovšem vyžaduje znalosti, zkušenosti a představivost.
Na začátku, hodně z výše jmenovaného chybí, ale praxí, studiem a experimenty se dostaneš tak daleko jak buděš chtít a potřebovat.


Mirek

Ahoj,

No,nejsi první kdo mi doporučil přečíst tuhle knížku,tak jsem ji stáhnul a dám se do čtení.

Ahoj Vildo,

osobně se domnívám, že jaké stabilizátory zvolíš, bude spíše estetická záležitost.
Stáhni si různé plánky, porovnej a vyber si nějakou předlohu.
Doporučil bych, si i přečíst knížku Raketové modelářství.
Velikost a tvar stabilizátorů je ovliněna dosti faktory jako např. délka rakety, zrychlení, max. rychlost, každý tvar je vhodný pro jiné rychlotní režimy a i u profi raket je to záležitost laborování a testování optima.

Ivo

Existuje nějaký vzorec,nebo jakým způsobem se dá spočítat plocha stabilizátoru??Jde mi o to,že pokud se časem pustím do stavby rakety od základu,tak vůbec nevím jaký tvar a velikost stabilizátoru zvolit?? Jak se dá tohle spočítat,nějaký poměr mezi trupem?? Děkuji

Ahoj Tomm,

taky záleží, jak si hodně chceš s tou raketou pohrát, já osobně bych použil jádro s balsy a polepil překližkou 1mm, do náběžky bych asi vlepil smrkovou lištu.

Ivo

Tomm,
pre porovnanie v originále:

..........................................Torrent................... EZI 65
celková dlžka......................134 cm................... 144 cm
hmotnosť............................1814 g ......................1162 g
stabilizátory hrúbka..............6,35 mm...................3,18 mm

obidva modely majú 3 stabilizátory z leteckej preglejky približne rovnako veľkej plochy ( cca 140cm2/ ks).
Ako píše Mirek, veľa faktorov, ktoré na to vplývajú. A ešte plus jeden najhlavnejší - modelár .....


Jojo