Suché 2012
Festival Velkých raket - ModelPark v Suché u Teplic 2012
Od setkání ve Svojku uplynuly necelé dva měsíce a je tu opět další ročník Festivalu v Suché, tentokrát výrazně okořeněný očekávaným startem Shuttlu Karla Jeřábka.
Urychleně jsem dokončil své dva modely ROS-G a QCP (bez kontroly a ověření), přihodil 3 modely 1xROS na provětrávání, krabice s 57 ks ROS a slušnou hromádku souvisejícího harampádí.
Cesta ubíhala pohodlně a příjemně v Petrově autě a v Karlově společnosti.
Přijeli jsme do ModelParku kolem 16 00. Z rakeťáků jsme zde byli první , zato leteckými modeláři a jejich modely se to přímo hmýřilo. Tak jsme se uvelebili a vychutnávali přírodu i vzdušný provoz dokola. Postupně přicházeli i další postižení - Honza, Vojta , Pandy a další. Mocný nápor tepla si vyžadoval pravidelný přísun tekutin, čemu jsme se důkladně věnovali. Přijel i Karel Jeřábek a proběhl transport dílů Shuttlu do zadního hangáru a skládání nové mohutné sklápěcí rampy.
Padlo rozhodnutí, o důstojném kremačním skonu nezapomenutelného Redstonu. Model bude opatřen třemi efektovými náložkami s postupným časováním. Start modelu vylepší flash v okolí rampy. Mezitím jsem stihnul otestovat povětrnostní a přistávací podmínky testovacími 3 lety modelů 1xROS.
Model Redstonu byl pietně umístněn na kremační rampu a průběh následující show možno sledovat na pořízené 15-sti snímkové sekvenci. Přidané náložky díky své setrvačnosti po startu 4xROS prolétly trupovými přepážkami modelu ( který je spíše „nadýchaná skořepina“ ) a zastavili se až na základové desce s ROS-kami. Pozůstatky Redstonu které přežili běsnění živlů byli se slzou v oku Karlem osobně zpopelněné v místním ohništi ( viď foto ).
Večer, po ubytování v klubovně či stanech probíhala debata spojená s hodováním v podobě tuhé i tekuté do pozdních hodin. Radostné ranní vstávání do zakaboněného počasí spojené s postupným příchodem dalších účastníků jsme si zpestřili 4-5 ti procvičovacími lety na 1xROS. V restaurační části proběhla debata i prohlížení nových SB motorů i motorů pro Shuttla.
V závěrečné skupině dorazil i MichalK a krátko poté nás Karel Jeřábek vyhnal k nástupu na focení. Tímto úvodní formality sice neskončili - registrace , vyplňování startovních formulářů modelů , ale konec předstartovních aktivit se blížil. Po dokončení rozmístnění standardních i individuálních či speciálních ramp, kabelových salátů a odpalovačů začala hlavní letová část dne.
Bohužel nebylo možné stíhat pobíhání od rampy k rampě s fotoaparátem pro zachycení co nejvíce startů a letů , a dále přípravu, odpalování a donášení vlastních modelů po startech zpátky do depa v tom rozsahu jak bych chtěl. Fyzikální zákony a kondička mi zase říkali svoje.
Takže se mi povedlo nafotit , to co bylo možné a průběh popisuji na základě těchto snímků.
Karel Jeřábek , zahájil lety s oblíbeným rotačním UFO na 1xROS . Krásný start a let, až na neúplně vysunutý padák a přistání modelu naplocho bez padáku. Potom následoval extrémně štíhlý a dlouhý ( cca 2 m , fí 40 mm ) model Pepiho z Mnichova s hbitým startem. Po výmetu došlo k nalomení trupu v důsledku setrvačnosti dolní části trupu s ROS-kou, takže model získal lehce hokejkový tvar. Dále úspěšně startovala padákovka pytláka Říhu . Následoval prototyp stavebnicového modelu fí 73 mm na 1xROS PetraV s krásnou červenou reflexní povrchovkou. Trochu pomalejší a důstojný let zakončený výmetem obrovského streameru ( 35cm x 4 metry), pomocí pístu z papírového voskovaného pohárku však skončil utržením streameru s nevyhnutnými drobnějšími následky. Pepi odstartoval model na 2x ROS v bočních boosterech svého modelu. Bohužel v důsledku špatného vyvážení začal model provozovat rotačný taneček s dopadem na plocho před jedním z hangárů. Nastoupil Honza s polomaketou dělostřelecké rakety Honest John na SB 340 Ns. Krásný start a let ukazuje sekvence snímků. Následovala polomaketa sondážní rakety z dílny pytláka Říhu na 1xROS , hezký let s velkým trikolórovým streamerem. MichalK předvedl svůj nový model Lyra na SB 100 Ns motor s krásným letem.
Následovala letová lahůdka znovuobnovený Růžový Panter s trupem z olaminovaných BlueTube na hybridní motor. Překrásný let s dlouhou dobou hoření a úspěšným návratem je na 14-ti snímkové sekvenci. Díky Pandy. Pokračuji já s modelem ROS-G na 4xROS , fí 104 mm , 1540 mm a 2,1 kg. Dobrý zážeh i let , návratový padák a šnůry se nedohodli a model při přistání poškodil 1 stabilizátor. Dragon odstartoval svoji černou jednostupňovku na 1xROS s ostrým startem a pěkným letem. Vojta předvedl svého velkého Tartara (RIM 24) na SB 340 Ns s krásným startem a letem je na 9-ti snímkové sekvenci. Já jsem si prakticky ověřil funkčnost modelu QCP na 5xROS, fí 104 mm, 1650 mm, 2,4 kg. Všechny motory krásně chytli a následoval hezký start a let – sekvence 4-snímků. Dynamika letu a modelu mne dost překvapila, při výmetu po 7 vteřinách měl model ještě velkou zbytkovou rychlost ( potřeboval by ještě o 2- 3 vteřiny prodloužené zpoždění). Velká rychlost vedla k namotání šnůry návratového systému o stabilizátor a nerozvinutí padáku, při přistání – opět na plocho došlo k vytržení 1 stabilizátoru.
Dalším modelem byl pozoruhodný model PPavlíka SkyROS-6 . První stupeň má 4xROS – z toho jsou 2xROS v boosterech, druhý stupeň 2x ROS. Po vyhoření motorů 1 stupně se oba boostery vrací na svých padáčcích. Druhý stupeň je vybaven sirénkou pro zvukovou lokalizaci, nejlepší však je použití doma vyrobeného gyroskopu!! Model, jeho let a dělen í je na 10-ti snímkové sekvenci.
Pytlák Říha opět předvedl starší polomaketu japonského nosiče Mí na 3xROS. Modelu bohužel zřejmě nechytli všechny motory a nedostatečný výkon vedl k dosti rychlému zpomalení a pádu modelu pozpátku nadol. U modelů s ROS ve svazku je 100% zážeh všech motorů podmínkou k funkčnímu letu , vzhledem k velké hmotnosti ROS je nezažehnutý motor velká mrtvá váha a k výmetu potom už dochází obvykle až na zemi. Další model s velikými lichoběžníkovými stabilizátory byl VMaršíka na 1xROS - úspěšný let. Potom nastoupil Dragon se svou dvoustupňovkou na 2x 1 ROS. Model s minimální hmotností zástavby kolem ROS ( motory sedí na sobě) byl při startu slušně hbitý, bohužel nechytnul motor druhého stupně. Po oddělení prvního stupně letěl druhý stupeň samostatně do slušné výšky a zpátky na zem, čím získal aerodynamicky zajímavou podobu – viď snímky.
Dalším větším kalibrem byla známá Michalova AstraLine na SB 620 Ns. Krásný, přímý start ,let i perfektní návrat. A je tu opět Karel Jeřábek se svou zásobárnou modelů.
Tentokrát to byl korpulentní Little Joe na 4xROS. Už na prvním snímku startu, model ještě neopustil rampu je vidět zdroj příštího problému. Asymetrický tah ROsek (zažehli se pouze 3 ze 4 ROS) , v trysce jedné ROS visí za jiskřiště nezažehnutý palník. Ihned po opuštění rampy se model odklání, zpomaluje a přechází na balistickou trajektorii na zem. Chybějící výkon motorů vede k výmetu až na zemi. Následky dopadu rovnou na asfaltovanou plochu ranveje jsou drsné! Vše je velmi dobře viditelné na 15-ti snímkové sekvenci. Gravitace bohužel neušetřila ani tento krásný model.
Dále úspěšně startoval Conan VMaršíka na 1xROS. Pytlák Říha opět zprovoznil své Míčko na 3xROS. Smůla – smůlovatá opět se zažehli pouze 2 ze 3 ROS ( zřetelně vidět na snímku 3320), čím se opakovala situace předchozího startu tohoto modelu – asymetrický tah a nedostatek výkonu zbylých motorů (sekvence 10-ti snímků). PPavlík letěl s modelem SkyROS 1 na 1xROS s poměrně velkým tryskovým nástavcem z mědi s úhlem trysky 12 stupňů a s expanzním poměrem cca 1: 3. Model pěkně a úspěšně letěl , efektivitu úpravy trysky nelze posoudit.
Na staru se opět objevil Růžový Panter , tentokrát ale jako premiérový let s SB motorem 540 Ns. Nádherný start i let do apogea, potom bohužel nedošlo k aktivaci výmetu , a ani BlueTube s laminací nemohli zabránít důsledkům děsivého nárazu při dopadu. Motor byl po nárazu paradoxně vymrštěn do výšky k obloze, místo aby prolétnul trupem a přepážkami. BlueTube potvrdili svou neobyčejnou odolnost. Je neuvěřitelné , že oba palubní výškoměry i kamera dokázali dopad a vzniklou deceleraci přežít a podle Pandyho půjde model bez problémů opravit. Letová sekvence 7-mi snímků. Na scéně se opět objevil můj Tlouštík , 3xROS sestavený z motorové komory na 3xROS zkrácené verze trupu ROS-G (trup s vytaženým prodlužovacím modulem). Jako padák fí 100 cm oblíbený potah z děšťníku za 50.- Kč. Všechny motory perfektně chytli a kopli Tlouštíka vzhůru, výmet , otevření padáku i návrat OK - sekvence-mi snímků.
Do arény vstupuje MKraus s polomaketou Mini Black Brant X , na motor Cesaroni G126 , krásný let i návrat. Delší přestávky mezi lety větších modelů jsem v průběhu soboty vyplnil slušnými 13-ti lety modelu Kovář3 1xROS, 1170 mm,510 gr bez jediného problému a škrábance (díky Kováři).
MKřížek s bíločerným modelem na SB 100 Ns pěkný a spolehlivý let – 5 snímků , další let Conana VMaršíka 1xROS, mého žlutočerného Kováře3 a je tu opět Vojta s RIM 24 Tartar a předvedl nádherný let a přistaní v blízkosti rampy , 9- snímků.
Mezitím už byl usazen na rampu fantastický Karlův Shuttle - série 8 snímků. MKraus opět startuje polomaketou Mini Black Brant X , na motor Cesaroni G126 , krásný start přechází do zvlněné dráhy a až do jemné spirály. MichalKřížek opět odstartuje svoji Lyru na SB 100 Ns, opět vše jak má být.
Potom už začal Karel Jeřábek s předstartovními informacemi o Shuttlu a očekávaném průběhu letu podle jeho scénáře - pro napjaté diváky. A už je zde finální odpočet. Oba motory na SX 81 po 320 Ns krásně a symetricky zabrali a Shuttle majestátně stoupá po rampě. Po opuštění rampy dochází k odklonu modelu od vertikály a jeho rotaci ve spirále. Šéfkonstruktér a šéfpilot dává RC soupravou příkaz k nouzovému rozložení modelu. Vše je jasně vidět na sekvenci prvních 11-ti snímků startu Shuttlu a celkem 23 snímků. Vzniklé škody na modelu nejsou nijak velké, i když jsou viditelné. Po realizaci korekčních opatření ( dovyvážení modelu a větší či účinnější kompenzační aerodynamické sloty – pro vyvážení asymetrického příčného průřezu ) bude Shuttle říkat Karlovi pane i plných letových podmínkách.
Maraton startů opět pokračuje, Vojta s Honzou staví na rampu po delší době zase velkou polomaketu Nike Smoky na SB 340 Ns. Počáteční zážeh motoru na rampě vypadá dobře. Situace se však rychle mění. Ozývá se mohutná rána a už na druhém snímku 3471 je krásné vidět co se stalo. V motoru došlo k velmi výraznému (cca několikanásobnému) zvýšení tlaku , co způsobilo vyražení trysky nadol do opěrného profilu rampy , plášť motoru zase letí podle zákona akce a reakce opačným směrem. Prolétne trupem a jeho obsah prorazí nebo vytlačí ven i s hlavicí. Model pozvolně rotuje a klesá na zem a plášť motoru vysokým obloukem také padá k zemi.
Na profilu nohy rampy zůstává hluboký otisk vyražené trysky, na plášti motoru je vidět na cca 20% obvodu utržený okraj pláště nad Segerkou a rozlemovaný okraj pláště po průchodu vytržené Segerky tlačené tryskou! Vše je dobře vidět na sekvenci 13-ti snímků. Příčina tak fatálního nárůstu tlaku u SB motoru zatím není jasná , je to dosti atypický jev u SB motorů. I tento extrémní případ, opět potvrdil plnou funkčnost Segerky jako bezpečnostního prvku, který zabezpečí dostatečně vysokou pevnost spoje z hlediska běžného provozu motoru, při současném zabezpečení motoru proti roztržení jeho pláště.
Na závěr ještě poslední dva lety mého Kováře3 a sobotní lety lety skončili. Část účastníků odchází již v sobotu , další zústávají do neděle. Pozůstavší se věnují zabezpečení pitného režimu, jídlu a také debatě. Poslední debatéři odcházejí zalehnout o 2:30 nad ránem.
Ranní vstávaní je trochu náročnější. O 7:30 je sice ještě mokro ale hezky a já jsem si vzpomenul že v koutě stojí Kovář2 připravený k letu , kam jsem ho včera šoupnul , protože PU hlavice na slunci trochu zvětšila svůj objem a dřela v trupu. Noční klid a hlavně teplota jí udělali dobře a tak jsem si řekl, že to jdu ověřit prakticky. Oči byli trochu zalepené, ale krásné okolí a vidina hezkého letu to překonali . Kovář2 dal hezký let a tak jsem ho šel připravit znovu. A tak zpitomělý ranní euforií jsem nepořádně složil šnůry. Kovář2 vzlétl a v apogeu dal výmet , jen ten padák mrška se ne a ne rozbalit - třepotal se až do nárazu modelu přímo do ranveje a na hranu jednoho stabilizátoru. To bylo moc i na Kováře2 . Robustní stabilizátor ze 4 mm překližky se rozbil do hloubky cca 3 cm, ale důkladné zalepení E1200 skrz trup z obou stran kupodivu drželo. Trup, ale tyto síly nevydržel a nad horním okrajem stabilizátoru se promáčkl.
To mne moc nepotěšilo a jako kompenzaci jsem si dal jako poslední let Kováře3 , který tak absolvoval na této akci celkem 15 letů bez škrábance! Dále už jen snídaně , balení , loučení a odjezd … A za rok zase!!!