Vývoj profi kapalinového motoru.

Díky Hozovi i Pandymu za reakci na akci.
Ohledně komory, spolupracujeme nyní s firmou 5M.cz na komoře na bázi silica/phenolic kompozitu. První vzorek by měl být koncem Února 2019. Uvidíme, jak na tom budem s čerpadlem - protože já už nemám moc chuť u toho stát... S trochou štěstí by se dalo zkoušet někde kolem Březen/Duben 2019.

Zkuste chlapi přijet na Koprnik .Tam se sejde hodně chytrých hlav a určitě něco vymyslí on se ten váš motor zas tak neliší od našich ,jen tou dobou tahu ,já souhlasím s Pandym ale spalovací komora z bakelitu je skoro nevyrobitelná takže grafit a to je reálné H

Zkuste starý dobrý bakelit. Jednak jej používá Aerotech v svých motorech jako trysky a druhák formaldehydové pryskyřice /je jich ale spoustu typů/se používá v boostrech na raketoplánech .
Výhodou formaldehydových pryskyřic je ta že formaldehyd kondenzuje s širokou škálou hydroxylem zakončených sloučenin např fenol /ten typ je v těch boostrech/ kresol, resorcin a pod.

Zdravím po delší době. Poslední rok se pachtíme s vývojem vhodných čerpadel. Pár verzí máme za sebou, některé i fungují ale stále to ještě není TO. Vyzkoušeli jsme nedávno i ablativní komoru (kartit + grafitová tryska, viz foto). Grafit se osvědčil, kartit má příliš rychlou "regression rate" - tj. moc dlouho nevydrží. Máme v plánu vyzkoušet další materiály.
Protože se podařilo sehnat nějaké malé finance, začneme s vývojem motoru o nominálním tahu cca. 120kg. Po předchozích zkušenostech začneme s čerpadly... budeme je řešit souběžně s čerpadly pro nynější verzi.

Zdravím, sú nejaké pokroky ?
Dosť ma to zaujíma....
Díky, W.

Díky za akci a reakci . 87% peroxid není o nic větší "sjarajt" než 70% peroxid. Když si tím polijete ruce, budete mít na nich cca. 2 hodiny bílé fleky. Možná to bude trochu štípat Rozhodně je dobrý nápad co nejdříve omýt zasažená místa vodou. Kapalný peroxid NENÍ samovýbušný (toto je obecně rozšířený omyl), je "pouze" nestabilní. Navíc tato nestabilita není ani zdaleka tak velká, jak je obecně míněno a vhodné stabilizátory ji navíc mohou výrazně omezit. Samovýbušné jsou pouze peroxidové výpary, ale vzhledem k tomu, že tenze par peroxidu je podstatne nižší než tenze par vody (konkrétně zhruba 10-krát), je toto celkem irelevantní - dokud má peroxid teplotu řekněme pod 80degC, což je vždy splněno a to i během destilace (ve vakuu). Navíc koncentrace par nad 90% peroxidem je "jen" cca 60%. Riziko koncentrovaného peroxidu (nad 70%) je především v tom, že energie uvolněná při jeho (exotermickém) rozkladu je schopna vypařit veškerou vodu (tj. tu vzniklou reakcí H2O2 -> H2O + 1/2*O2 a také tu, co už tam byla předtím). tj, výsledkem je "suchý", horký, na kyslík bohatý plyn, což je samozřejmě noční můra všech hasičů... (Osobně bych ale mnohem raději skladoval větší množství koncentrovaného peroxidu než byť poloviční množství TPH - ať už homogenní či heterogenní.) Další riziko peroxidu (nezávlsle na koncentraci!) spočívá v tom, že např. s acetonem a mnohými jinými chamikáliemi reaguje za vzniku vysoce výbušných organických peroxidů. Ta reakce sama o sobě nebezpečná není, ale pokud takový roztok necháme vyschnout, pak získaný prášek je opravdu něco, čemu by se soudný člověk rád obloukem vyhnul. Takže nemísit s acetonem (nebo jinými ketony), diethyl etherem (nebo jinými ethery). Ostaně organické peroxidy mohou vznikat i bez peroxidu vodíku jen za pomocí atmosférického kyslíku, což je vždy potřeba brát v úvahu při skladování ketonů a etherů, ale to sem už nepatří... My získáváme 87% peroxid vakuovou destilací na aparatuře vlastní výroby a to ze 70% suroviny - technical grade peroxide, který už sám obsahuje značné množství stabilizátorů. Navíc tyto zůstávají v koncentrátu, takže dochází k jejich zahuštění. Naše zkušenost s touto chemikálií je velmi pozitivní přesto, že (celkem záměrně) pracujeme v ne příliš čistém prostředí. Vlastně se jeden musí celkem dost snažit, aby přiměl peroxid k rozkladu natolik bouřlivému, že by to nadledvinkám stálo za trochu toho adrenalinu. Samozřejmě je potřeba dodržovat pár základních bezpečnostních zásad, např. nikdy nenechat peroxid nasáknout do přírodní látky nebo kůže! A když se to stane co nejdříve polít vodou - jinak riskujete samovznícení. Vůbec polití vodou je jednoduchá a v podstatě univerzální metoda řešení problémů s peroxidem. Ovšem z pricipu je každé okysličovadlo problém, protože člověk je z chemické podstaty palivem a peroxid není v tomto aspektu výjimkou. A co se týká dlouhodobé stability, skadoval jsem destilovaný 87% peroxid přes 2 roky (v polouzavřeném kanystru, tj. k výparu prakticky nedocházelo), a koncentrace se v rámci přesnosti měření nezměnila. Ohledně přepravy - zatím jsem to přepravoval jen párkrát a v nepatrném množství, takže jsem to prostě neřešil. Asi jsem trochu porušil zákony, ale žádná sranda na světě není bez rizika. A odkaz na video z testů mám v článku, nicméně rád uvádím znovu: