Vývoj profi kapalinového motoru.

On tam píše že je stabilizovaný čo znamená že má zníženú rozkladnú ( a tym pádom aj reakčnú ) schopnosť. Dosahuje sa toho napr. pomocou močoviny alebo kys. fosforečnej. Ale tiež by ma zaujímalo nakoľko sa pritom znižuje nebezpečenstvo samovýbuchu.

Čtu správně, že používáte 87% peroxid?
Vždyť to je poměrně slušnej sajrajt ne?
Co já vím tak v koncentracích nad 70% může být samovýbušný...
NAvíc to se asi nedá jen tak koupit, zejména kvůli přepravě na záda bych si to nedal a v autě to bude dost složité kvůli ADR bych tipnul.
Prozradíte nám k tomu něco?
Jinak přeji mnoho zdaru.
Nějaké video by nebylo?

Díky za komentář a za podporu. Zatím jsme testovali jen nechlazenou komoru. Právě je ve výrobě ablativní komora z kartitu (papír/fenolový kompozit) s grafitovou tryskou. Vyzkoušíme a uvidíme... V plánu máme rovněž vyzkoušet komoru chlazenou regenerativně peroxidem. Hrubý design už je hotový. Co setýká DMLS (3D-tisk kovu) tak to je samozřejmě alternativa, kterou sledujeme už dlouho, nicméně poněkud drahá (pro naše rozměry odhadem 500Eur), takže napřed chceme vyzkoušet levnější obráběnou verzi - i když hmotnost bude patrně o něco větší. Pro naše účely (tj. především projekt R2D2 - Reusable Rocket Drone Demonstrator) těch pár stovek gramů navíc nevadí a rozhodně nestojí za ten cenový rozdíl. O klasické raketě zatím neuvažujeme, z mnoha důvodů (především "legislativních" a bezpečnostních) se chceme zatím držet pěkně při zemi. Naším cílem není odpálit raketu a čekat, až spadne, ale provést start, plně kontrolovatelný zhruba minutový let, a motorické přistání a během letu se držet do výšky max. 100m. Až toto rutinně zvládneme, pak začneme létat výše...
Co se týká SiC, tak ten by finančně asi nebyl levnější než DMLS a navíc peak teplota v komoře (2200degC) přesahuje limit materiálu (1600degC). Je pravda, že díky designu injektoru dochází k axiálnímu víru uvnitř komory, který vytlačuje horké plyny směrem do středu komory, takže by to mohlo fungovat. Nicméně my chceme najít nejlevnější fungující altrnativu, takže do toho půjdeme jen pokud levná řešení selžou.
Ohledně VUT, tak tam jsem se už ptal a moc nadšeně se netvářili. Ovšem přiznávám, že jsem na ně moc netlačil a že by možná nakonec povolili, ale jak říkám, není to v současné chvíli priorita.
Co se týká injektoru, tak snad jen řeknu, že se celkem podstatně liší od klasického "impinging" injektoru. V našem designu vstřikujeme PH tangenciálně (nikoliv axiálně) a k promíchání dochází na splash plate. Atomizace tedy není tak dobrá, ale o to je účinnější promíchávání, navíc dochází k zmíněnému vířivému pohybu a také k chlazení filmem. Navíc jsou otvory (pouze dva, jeden pro palivo, druhý pro okysličovadlo) uzavíratelné, tj. tlakový spád (a tedy stabilní hoření) je zajištěn i při zásadním přiškrcení tahu. Tento přístup se nám zatím osvědčil, tak se ho budeme držet.
Marek.

Zdravím, zaujímalo by ma, ako riešite chladenie komory - filmom peroxidu, alebo vyslovene iba ablatívnym plášťom ?, poprípade, ako ste riešili výrobu injektora ( ak to nie je technologické know-how ). Pokiaľ môžete napíšte mi do ss o tom ablatívnom materiáli.

Inak zaujímavým materiálom pre konštrukciu takto malých motorov je SiC, celá komora sa dá v podstate vytlačiť na 3d tlačiarni (vyjde to na cca 300€ na komoru okolo veľkosti 50mm/150mm- odhadom,ja som si zistoval ohladom tlače z inconelu ). Na VUT, alebo univerzite Komenského by mali mať také tlačiarne k dispozícii, viac tu congress.cimne.com/eucass2013/admin/files/fileabstract/a511.pdf
Teda neviem nakolko vám to pomôže, ale výrazne to šetrí hmotnosť ak uvažujete o sondážnej rakete.
Držím palce, a v prípade pokroku sa nezabudnite pochváliť

Díky za podporu! Ohledně vaší otázky, pak Messerschmitt Komet poháněl kapalinový motor Walter HWK 509. Asi jediným, nicméně zásadním společným prvkem je použití H2O2 jako okysličovadla. (V případě HWK tzv. T-Stoff, tj. 80-85% peroxid vodíku, v našem případě 87% stabilizovaný peroxid.) Palivo je ovšem v našem případě jiné. U HWK to byl tzv. C-Stoff, tj směs methanolu a hydrátu hydrazinu s katalyzátorem K3Cu(CN)4. Zde je zásadní rozdíl v tom, že naše palivová směs "Hyppo" neobsahuje hydrazin, který je mimo jiné silně jedovatý a karcinogenní, zkrátka hnus . Hyppo měs není jedovatá, je biologicky rozložitelná. Je jen mírně korozivní. Co se týká konstrukce, nemohu moc srovnávat, protože toho o HWK moc nevím. Každopádně byl HWK mnohem silnější, než PEPE-200. .

ahoj hodně fandím tomuto projektu ,jen tak dál. Nepoužíval se tento pohon u Cometu náhodou. Honza