Dual deployment - Koudy - Torrent

Díky Honzo ,

za stručný , výstižný a otevřený názor.
Debata kolem Dual deploymentu má největší přínos v tom, že přinese informace o vlastnostech systému, jeho kladech
ale i problémech. Není to situace - jen toto a nic jiného! Právě naopak, pokuď poznáme systém, můžeme ho zkusit
obměňovat a přizpůsobovat svým podmínkáma potřebám. Snad se nyní s narůstajícím počtem stavitelů rozběhnou
nejenom teoretické debaty, ale i praktické ukážky a porovnání v praxi - ta je nejtvrdším rozhodčím.

Vývoj a stavba modelů u nás je hodně různorodý - různé podmínky, schopnosti, cíle a naštěstí nejsme svázáni
nějakými dogmatickými směrnicemi a konkurenčně - soutěživým přístupem s omezenou výměnou informací.

Tento web a debaty zde mohou napomáhat v inspiraci i pro ty kteří se na setkání nedostanou.
I když setkání představují po tété stránce úplně jinou kvalitu!


Mirek

Ahoj
Po dobu co existují setkání příznivců velkých raket jsem viděl pouze dva úspěšné lety modelů kde se použily duální výmety(Trnka a Pandy) Ono je totiš strašně mnoho možností a tím více názorů.Já to skoušel s menším modelem na motor 150Ns a skončilo to krtkem a škodou 2000Kč..Tak sem zvědavý kdo se s čím ukáže v Suché a Koprníku. Já zrovna řeším duální výmet na výškové raketě a kvůli vyvážení a co nejmenší hmotnosti bude altimetr se zdrojem v hlavici. Mam to v hlavě promyšleno a je to dost rozdílné. Každý má prostě jiné konstrukční schopnosti,tak se uvidí jak to bude fungovat.
Honza

Ano je to tak , teť jsem se na to díval že jsem napsal blbost opravdu má být 2ml a 3ml

Mirek napsal:

Ahoj Vojto ,

Ještě drobný dotaz na Vojtu.
Mám takový dojem, že uváeěné množství Vesuvitu - 30 ml a 20 ml má být asi 3 ml a 2 ml. To by potom odpovídalo pro Tartara 2 m = 1,8 gr , co dobře odpovídá situaci kdy já u Tlouštíka používám cca 1,6 gr pro průměr trupu 104 mm, délka 130 cm, st. hmotnost 1,65 kg. 30 ml = 27 gr, 20 ml = 18 gr to už je dávka do kanonu !?


Mirek

Ahoj Vojto ,

díky za zajímavé informace.
Je zde jeden problém - z původní debaty o Koudyho modelu jsme se hodně ponořili do problematily návratových systémů!

Navrhoval bych aby se text debaty včetně Dragonovy otázky překopíroval i do samostaného materiálu v rubrice Návratové systémy např. pod názvem Návratové systémy a děléní trupu. Takovýchto případů je zde již více a dobré informace se potom ztrácejí v hlubině debatního fóra.

Ještě drobný dotaz na Vojtu.
Mám takový dojem, že uváeěné množství Vesuvitu - 30 ml a 20 ml má být asi 3 ml a 2 ml. To by potom odpovídalo pro Tartara 2 m = 1,8 gr , co dobře odpovídá situaci kdy já u Tlouštíka používám cca 1,6 gr pro průměr trupu 104 mm, délka 130 cm, st. hmotnost 1,65 kg. 30 ml = 27 gr, 20 ml = 18 gr to už je dávka do kanonu !?


Mirek

Ahoj
No ono tak zas jednoznačné není,velkou roli hraje i to že eletronikou v podstatě výrobci určili směr.U toho Enterprise recovery systému je nevýhoda , pokud nedojde k důslednému rozdělení rakety na více komponentů tak v podstatě rázovou energii při dopadu schytá celou váhou právě ta nejchoulostivější a nejhmotnější část trupu s křidýlky. Dále při výmetu hlavního padáku a jeho nalívání může dojít ke kontaktu s malým brzdícím padákem . proto u těch velkých raket to již řeší rozpadem na více částí , ovšem je to náročnější na elektroniku .
To co tu nastínil Dragon je v podstatě to s čím experimentujem s Honzou. Jedna část už tu byla a to ten pyrozámek.(stahnul jsem jej proto,že mě oslovil jeden rakeťák , že by to chtěli vyrábět komerčně)Princip toho systému je takový,že u větší rakety(v současné době ve výrobě Black Brant délka 5m motor 1370Ns ) V první fázi jsem s kolegou vyvinul 3.kanálový časovač s jedním kanálem ovládaným servem.Ten jsem zavrhnul odzkoušením a dodáním Altimetrů HiAlt45K a navrhnutím elektroniky s těmito altimetry , kdy dva budou pro spodní část a jeden pro horní část rakety.Po apogeu se raketa rozpadne na dvě samostatné části,kdy horní o průměru 140mma délce 2,7m bude právě na tom principu rozdělení a sestupu pomocí brzdícího padáku a hlavního padáku a ta spodní hmotnější a objemnější průměr 200mm,délce 2,3m bude využívat systém na principu brzdícího padáku a hlavního,který bude podržen až do operační výšky právě tím pyrozámkem,kdy po odpalu bude z kontejneru vytažen hlavní padák.Výhodu vidím v tom,že v podstatě brzdící padáček nemůže ovlivnit bezpečné nalití hlavního padáku a minimální množství prachu pro činnost zámku .
Ohledně zmenšení objemu u tak velkých trupů se již zkouší na raketě Litlle John (Honza Plecháč) umístěním padáku do kontejneru a tím jednak prakticky 100% jistotě že nedojde k ožehnutí padáku při výmetu a dále zmenšení pracovního objemu trupu pro výmet .U prvního stupně budou oba padáky umístěny v těchto kontejnerech a k rozdělení rakety by mělo stačit 3ml prachu,což je jen o 1ml víc než používám u tartara.Jak již bylo uvedeno oba systémy mají svoje pro a proti.Je to věc možností a požadavků konstruktérů a konstrukce

Díky za vysvětlení, to jsem potřeboval slyšet .