Dusičnan draselný a erithrytol

Ahoj,
taky bych se přimlouval za větší rozlišení, také nic nepřečtu

Ivo

Ahoj Marcelusi ,

Mohl by jsi dát tu grafiku rakety ve vyšším rozlíšení??
Mně se to ukládá jako 370 x 640 pixelů (27,1 kB), a tak nic nepřečtu a nevidím.

Díky Mirek

Díky za informace ,

Na zážeh tedy používáš BP (75+10+15) , Mg piliny a jako pojivo nitrolak??
Zážeh těch termitových ? prstenců či prstencových nátěrů na čelecg BATES-ů je také dosti náročný,
(i když se dá vybrat snadněji zažehovatelný typ termitu).
To mi přijde jako dost razantní směska na zážeh , na jaký tlak počítáš tlakovou membránu?
Vypadá to tak že opravdu dlouhé a štíhlé motora a zrna vyžadují čelní zažehovač.

Naše motory zatím měli nižší štíhlost a zážeh přes trysku s přenosem do čela.

Vzhledem k Isp, době tahu , Kn do 500 a výsledkům měření od Scotta Fintella odhaduji tlak v komoře na cca:
od 5MPa do max. 7 MPa. Pro těch 7 MPa musíš ale mít sakra dobrý dural na komoru ( kvalitní letecký má cca 25 MPa).

pomalu se mi začíná rýsovat nějaká rámcová představa. Ale průběh (náběh motoru) by mne hodně zajímal ...

Jde jen o moje laické odhady.

Mirek

Ahoj Marcelusi ,

Motor a jeho parametry jsou opravdu "dráždivé" Isp= 138 je velmi pěkné!!
Mohl bych tě poprosit o některé další parametry.

Vnitřní průměr spalovací komory , její délku, počáteční a koncové zahrazení , - tvoje tryska zřejmě nemá kompenzaci pro omezení nárůstu progresivity spalování ( zvětšování průřezu hrdla trysky na kompenzaci velkého nárůstu zahrazení).
Pracovní tlak , víko motoru je zřejmě na Segerku? , máš-li tahový diagram , rychlost náběhu tahu motoru do průměrného tahu a maxima , a s tím souvisejíci spůsob a provedení zážehu motoru. Průměr hrdla trysky , průměr kanálku v zrnech paliva ( tvar kanálku - je li nějak odlišný) , celková délka zrn ...

Pokuď by informace byly poněkuď citlivé pošli je prosím na soukromé zprávy ..

Poměr hmotnosti prázdného motoru a paliva je velmi dobrý (koeficient plnění palivem) až mi to nejde do hlavy - z dostupných informací a na první překvapení!

Díky za hezký podnět k přemýšlení

Mirek

DL-Manitolu mám nasysleno několik kg pokud by někdo chtěl na nějaké testy klidně poskytnu.
Erythritol jsem kdysi dááávno taky kupoval ,dá se sehnat v nějakém spešl velkoobchodě s chemikáliemi ale upozorňiju že nejmeněí balení je 25 kg pytel . Cenu si už moc nepamatuji mám pocit že byla někde kolem 150kč/kg ale pokud by to někoho opravdu zajímalo mohu vznést ofiko dotaz za kolik se prodává ted.
Do těchto cukráků jsem se kdysi chtěl pustit také ,ale z důvodu málo času z toho nakonec sešlo,či spíše jsem se k tomu vůbec nedostal.

Ahoj Honzo ,

ceny materiálů jsou i u nás hoódně důležité,

Alkoholových či ovocných cukrů je celkem dost druhů s dosti rozdílnými vlastnostmi z našeho "raketáckého" pohledu.

Etylénglykol - se používá jako přísada pro snižování povrchového napětí (lepší tekutost) do cukrových paliv(2-5%).
Údajně nárůst hustoty až o 10%.

Ostatní cukry jako paliva můžeme zhruba rozdělit podle teploty tavení , náš Sorbitol má při dobré dostupnosti i velmi nízký bod tavení , Erythritol má cca 121 oC , Mannitol cca 168 oC - tedy ostatní cukry jsou obtížněji tavitelné a zpracovatelné v "domo" podmínkách.
Dalšímí faktory jsou : hustota paliva, rychlost hoření, Isp, plasticita, tvrdost-křehkost , teplota spalování, zažehovatelnost a mnoho dalších různě ovlivnitelných pomocí aditiv ...
Informací k těmto palivům je na netu celkm dost ( i když ne všechny jsou plně důvěryhodné

Sorbitol ( a SX81) má u nás prostě tradici, informace , jednoduché zpracovatelské podmínky - pochopitelně i některé nevýhody ..


Mirek