Poměr složek paliva

Mirku, prečo sa nemá používať oxid železitý Fe2O3 pre palivo SX81? Kvôli tomu, že obe zložky aj síra aj oxid železitý spravia tú istú prácu a ide o redundanciu? Ja som takých motorov pár urobil a fungovali spoľahlivo a bezečne...

Výhody používání oxidu železitého pro palivo KNO3 + Sorbitol ( ne pro SX81 !!), jsou celkem jednoznačné.
V případě případě motorů s centrálním kanálkem až skoro nutná.
Motor s čelním spalováním má pro toto palivo příliš nízký tah.

Výborně je to popsané na : raketky.via.cz/fs.php sekce TPH KNO3+Sorbitol, a v sekci Aditiva,TPH SX81
Podobně i na webu R.Nakky.

Cituji z Raketek:
Zvýšení rovnoměrnosti odhořívání jádra.
Tato úprava se projevila jako vhodná hlavně u motorů s centrálním kanálkem. Důvodem je, že TPH je průsvitná, což umožňuje pronikat IR záření (tepelnému sálání) z prostoru vyplněného žhavými spalinami skrz zbývající TPH. Tento tok záření je značný. Pokud se plášť zhotoví z alespoň trochu průsvitného materiálu, motor doslova "svítí". Tím se jednak předčasně prohřívá plášť, což už bylo diskutováno ve článku Pláště. Zde je však důležitým hlediskem to, že se v celé hmotě prohřívá zbývající TPH. Ta má nízký bod tání, hluboko pod svým bodem rozkladu a hoření. Na svém povrchu se tudíž musí v tenké vrstvičce odtavovat a pak teprve hoří. Pokud se však vlivem pronikajícího tepelného sálání předčasně a nerovnoměrně předehřívá až natavuje, rychlost hoření nerovnoměrně stoupá. Spaliny, proudící vysokou rychlostí centrálním kanálkem, silnější natavenou vrstvu strhávají, což se projeví vyletováním kapének hořící TPH z trysky a kolísáním tahu motoru. Tento jev se projeví zvláště v počáteční fázi chodu motoru, když průměr kanálku není o mnoho větší než průměr trysky. To lze dobře sledovat krokováním přiblížených záběrů motoru z videokamery. Motor při rozběhu může zapulzovat, pak teprve raketa odstartuje, ale vzápětí zbylá předehřátá TPH shoří rychleji. A to zrovna v okamžiku, kdy se vlivem vyšší plochy odhořívání zvýšilo zahrazení, což je zcela nevhodné. Na vlastním letu se to projeví nepřirozeně krátkým a vysokým tahem, raketa místo kultivovaného letu vystřelí nebezpečným zrychlením a plášť motoru by nemusel vydržet.
Problém lze vyřešit přimísením nějakého "zneprůsviňovače" (jak přeložit anglický termín opacifier ?), t.j. látky, která po přimísení do TPH způsobí, že zcela ztratí průsvitnost. Musí se jednat o takovou látku, která s TPH nijak nereaguje ani za zvýšené teploty a která se snadno nevznítí, aby nedošlo ke snížení bezpečnosti při tavení. Taktéž nesmí citelně snižovat specifický impulz, takže jí v případě, že se neúčastní procesu spalování, musí stačit přídavek maximálně několik procent.

Oxid železitý Fe2O3, a to velmi jemný červený (ne hnědý, ten je hydratovaný) je velmi dobrým aditivem. Kromě zneprůsvitnění hmoty jádra má ještě další význačné vlastnosti. První je usnadnění mletí dusičnanu, je to dobrá mlecí přísada, dusičnan se dobře mele současně s ním. Význačnější je ale jeho katalytický účinek, běžně se používá na zrychlení hoření chloristanových kompozic. V případě dusičnanů je jeho účinek nižší, ale je též citelný, pokud se jej přidá dostatečné množství v hmotnostním obsahu řádu jednotek procent. Již byl zmíněn u epoxidových hořlavých tmelů a taktéž jej používá Richard Nakka u svých TPH označovaných RNX na bázi dusičnanu draselného s epoxidem. Jeho použití v hmotnostním přídavku kolem 2% k sorbitolové TPH má zajímavý důsledek. Vzorek hoří volně za atmosférického tlaku viditelně rychleji, ale doba chodu motoru se nezkrátí, naopak mi připadá delší. Kanálkový motor se snadněji zažehuje a rychleji nasazuje na plný výkon bez zapulzování, naopak čelní motor táhne spíš hůře. Z tohoto pozorování mě vyplývá, že za nízkého tlaku, kdy TPH hoří pomalu, se projeví jeho katalytický účinek a rychlost hoření se zvýší, kdežto za vysokého, kdy již je hoření rychlé i bez jeho přídavku, převáží efekt zneprůsvitnění jádra. Výsledkem je ještě plošší charakteristika hoření TPH v závislosti na tlaku, což je pro motory s kruhovým kanálkem, pracující za proměnného zahrazení, velmi výhodné.
Nyní je možno namítnout, že přídavek katalyzátoru by mohl být bezpečnostním rizikem při tavení TPH. Pro ověření jsem provedl roztavení čistého dusičnanu při teplotě kolem 350C, kdy má vzhled jako voda. Přídavek oxidu železitého však nevedl k žádným známkám rozkladu, takže jeho teplotu nijak význačně nesnižuje.
Závěrem tohoto odstavce bych tedy sorbitolovou TPH aditivovanou oxidem železitým doporučil, a to pro motory s hořením jádra z kanálku, pro čelní nikoliv. Dále se upravená TPH osvědčila jako zpožďovací slož ve vývrtu zátky, hoří rychleji a téměř nezávisle na tlaku. Posléze je tekutější a plastičtější.

Důležité je použití nehydratovaného Fe2O3 !!!

Já také osobně používám přísadu oxidu železitého.