pár dotazů k výrobě trysek

Ahoj Pipoš ,

vypadá že to bude naše diskusní fórum

Jaké má to tvoje palivo Isp?? Tak vysoké nároky na tepelnou odolnost za to musí stát!
Pokuď už máš ten motor zaběhnutý, je tu otázka jestli by se ti nevyplatilo udělat si ho jako reload(opakovaně plnitelný motor).

Z duralové trubky s tryskou a čelem na Segerku J25 či J26?! Trysku z ocele s vylehčeným profilem a s grafitovou vložkou měnitelnou.Dotěsnění trysky a čela O - kroužkem. Zrno by muselo být v izolační papírové trubce.
Zrno je vkládané do motoru či odlévané a lisované? Je to BATES zrno?
Nevím jestli máš v tom motoru i zpoždění a výmet, ale to by také šlo.

Jak odpaluješ tento motor - spůsob zážehu tohoto paliva.
Přímo palníkem, nebo tam máš i nějakou zážehovou tabletku ze snadněji zapálitelné směsi?

Jaké parametry má tento motor , Ic, Fmax, Fstr , tsp , ryclhost hoření paliva a pracovní tlak (asp. přibližně).
Pro Isp=150 by měl dát asi 67 Ns.

Napiš co se dá , případně dej nějaké foto. Rádi si zde rozšíříme obzory.

Mirek

Tak ja se vracim k tem odlevanym tryskam...

Stránky raketky.via.cz mám samozřejmě prostudované. Jenže tam popisované trysky jsou určené primárně pro sorbitolové palivo. PVC plastisol s hořčíkem hoří podstatně vyšší teplotou, (až 3000 K dle grafu ) , takže ocelové vložky nelze použít. Muj typický motor má průměr 26/32 mm (papírová trubka ORPA) a délku 110 mm. Cca 45 g paliva tvoří zrno dlouhé 70 mm s 12 mm kruhovým kanálem. Dosud užívané keramické trysky (tvarované, sušené, broušené a pálené) mají výšku 25 mm, hrdlo 6 mm a expanzní část má tvor rovného kužele s exp. poměrem 1:4.

Nejadši bych takové trysky odléval z nějaké minerální keramiky nebo plněné pryskyřice. I ten vibrovaný beton by mohl fungovat...
Taky mě napadla technologie sintrované keramiky: suchý drcený šamot s nějakým pojivem (křemičitan?) slisovat v ocelové formě do definitivního tvaru, vytlačit z formy a pak vypálit. Lisováním suché směsi se potlačí objemové změny při schnutí. Teplotou výpalu by se dala řídit pevnost a následně eroze trysky. Kontrolované eroze by byla super pro použití s kanálovým motorem, který by mohl celou dobu pracovat s optimálním zahrazením...

Je to naivní nebo realizovatelné?

Ahoj Mirek,
sustruh mam obdobny ako ty, PROMA SM300E.
Ten motor, je inšpirovaný motorom Richarda Nakka, A 100, www.nakka-rocketry.net/engine3.html, použité palivo SX 81.
Statické testy ukázali to, čo v podstate píšeš. Motor mal veľmi slabý ťah. Chystám sa skrátiť výstupnú časť.
Ak bude čas, a chuť, budem skracovať postupne, aby testovanie malo aj výpovednú hodnotu.
Motor bol stavaný na testovanie aj iných palív, k čomu som sa ešte nedostal.


Jojo

Ahoj jojocri ,

Napiš co to máš za soustruh - ať máme co závidět.
Já mám Asist AE4S50N ,550W ,točný pr. nad suportem 110 mm, vzdál. mezi hroty 350 mm,průchod vretene 20 mm, ..
Ta tryska je opravdu hezká. Palivo tam máš sorbitolové nebo SX81? Co píšu - neber prosím jako buzeraci.
Tryska má jednu chybu krásy - je hóoodně preexpandovná, takže to máš zbytečnou váhu o práci se soustružením tak dlouhé výstupní části trysky nemluvě. Tady v Čechách dělá sorbitolové a SX81 motory několik lidí.
U sorbitolových je dosahované cca Isp=100 , spičkové motory na SX81 prý až Isp=130!!
Jejich trysky mají asi tak cca 1/4 délky výstupní časti!!

Cituji z Raketek (L.Kobeše):

Nyní jak tyto poznatky aplikovat na malé amatérské motory. O vhodném úhlu okolo 30° asi nemá cenu příliš diskutovat, je osvědčený. S expanzním poměrem je to už zajímavější. Nejprve jsem provedl řadu pokusů s motory, které neměly expanzní část trysky vůbec, viz např. obrázek asi nejprimitivnějšího možného motoru s čelním odhoříváním. Výsledek byl docela dobrý, nebyly pozorovány žádné problémy. Pak jsem naopak vyzkoušel i u kolegů viděl několik motorů s extrémně velkým expanzním poměrem trysky a testů jsem rychle zanechal, protože pokles tahu byl drastický a kolísavá kolmá složka vektoru tahu zřejmě způsobená intenzívním rozvířením v koncové části trysky způsobovala destabilizaci letu.
Na grafu je teoreticky optimální expanzní poměr trysky motoru poháněného sorbitolovou TPH vynesen zeleně. Z jiného grafu je možno zjistit, jaký bude tlak v motoru při daném zahrazení. Pro mnou pro začátek doporučovaná celkem nízká zahrazení je tlak v motoru v rozsahu zhruba 1-2MPa a tomu odpovídá expanzní poměr v rozsahu 2-4 a to je hodnota docela nízká.
Závěrem bych tedy doporučil na základě teoretických vyhodnocení i zkušeností s velkým počtem testovaných motorů expanzní část trysky o úhlu asi 30° a s vnějším průměrem jenom asi 2 až 3x větším než průměr hrdla, t.j. expanzní poměr 4 až 9. Při nízkých zahrazeních pouze do 4, t.j. expanzní kužel se rozšiřuje na průměr pouze dvojnásobku průměru hrdla. Jeho úplná absence nijak zvlášť nevadí, pro pokusy není třeba se s ním namáhat, zato přehnaně velký vadí a je třeba se mu vyhnout. Kdo časem ve snaze dosáhnout vyššího výkonu použije zahrazení vyšší, uvedené grafy mu budou vodítkem pro stanovení expanzního poměru trysky, který je pak třeba dodržet, jinak k žádnému zvýšení výkonnosti nedojde.

Až ty motorky otestuješ dej nám vědět co a jak.

Mirek

A ešte niečo na " poškadlení". Sústru je sústruh. Môj motor z duralovej trubky , priemer 26 mm.

Ahoj rakeťaci !

Mirek - ako vždy k veci

Priznám sa , že mám sústruh, ale trysku, ktorú som si vyrobil pre motor z dopadovej trubky 50 PVC postačí aj vrtačka. V drevenej gulatine je osadená ocelová skrutka, vstupný a výstupný kužel je urobený príslušným vrtákom zbrúseným na požadovaný uhol. Zaliate je to epoxidom s kovovými prímesami, aj čelná časť.