Má součastná tvorba :)

Ale abych neusnul va vařínech, výzkumné práce na dalším stroji jsou v plném proudu. Délka modelu 950mm, vzletová 500g, motor KN/SB kanálkový, hliníkový přebíjecí, tah 3kg/1s. Američani s X43A už nějaké letové testy dělali, napoprvé jim to spadlo a 2x řízeně letělo a přistálo do moře. Existují i funkční RC modely s turbínou. Na obr. je zatím neřízená verze pro stanovení základních letových vlastností. I za cenu zničení modelu. Z dosavadního výzkumu vyplývá, že boční stabilita je vynikající. I při prudkém odhození z ruky je téměř nemožné model převrátit na záda. Model X33 byl přesný opak. Přetočil se téměř vždycky. Ani tento stroj však neoplývá stabilitou. Ihned po startu udělal dvojitou spirálu o tak malém poloměru, že motor stačil vyhořet a stroj sedl na trávu z půlmetrové výšky. Pro druhý start byl změněn vektor tahu a vyvážení. Nepomohlo to, model pouze opsal mnohem větší poloměr a plným tahem narazil do země. Jediné co ještě zbývá, je opustit vzhled X43, motor dát dozadu a odříznout kontejner. Ovšem to se
z modelu se stane paskvil podobající se žehlícímu prknu na raketový pohon.

Mašinérie nelenila a pustila se do toho. Po týdnu vývoje byl sestrojen prototyp, viz obr. Motorem byl půlsekundový booster na bázi kyseliny askorbové. Přesto, že prototyp vypadá poměrně hajdalácky, letěl rovně nahoru a dosáhl výšky zhruba 100m. Ovšem pak se řítil zase rovně dolů, ale bez znatelné rotace. Celý let trval 9 sekund a byl zakončen přistáním na stromě.

Děkuju Pandymu za vysvětlení, vyflusávač boosterů by se mi hodil. No jo, jsem zastáncem vysílačky a dálkově řízených harapáků. Tak proto bych tam hned šoupnul přijímač.

Elektronika v raketě má pochopitelně svoje naprosté výhody. Ovládání výmetu pomocí vysílačky je sice dobrý nápad ,ale z vlastní zkušenosti vím,že i velká raketa nad 500m má už problém s vizuální kontrolou. 1 km je naprostá utopie . v tété výšce určit přesně apogee je už hodně nemožné. A výmet padáku po apogéé už nese velkou zátěž na celkovou konstrukci padáku lidově řečeno i přes dobrý tlumič rázu /gumicuk/ to dostane pěknou škubu.
Navíc velká většina elektroniky mají výstup s záznamem letu a je možné s ním dál graficky nějak pracovat a zjistit spoustu jiných letových udajů.
Uvedený altimax s 2 mi výstupy na serva je ideální k odhazování třeba boostrů ,navíc elektronika ihned pozná kdy dohoří boční motory a v ideální čas je odhodí. To ručně vysílačkou prostě nikdy neuděláš ..bude tam vždy několik drahocených sec spoždění.

No Béda, tá elektronika tam je veľmi šikovná vec ( www.rocketronics.de/elec/altimax.asp ) . A riešenie vymetu padáka pomocou serva je velmi šikovne vymyslené a má svoje výhody :)

No...Možná jsem nějakej natvrdlej, kdyžtak mne opravte, ale jestli je tam všechna ta elektronika a hejblátka jen kvůli výmetu padáku, tak mi to přijde dost složité řešení. To už by snad bylo jednodušší mít vysílač se spolehlivým dosahem 1km a počkat si až se raketa bude vracet a funkcí jednoho kanálu padák odblokovat / vystřelit. Než ta velká (a nejspíš drahá deska s procesorem) , stačí obyčejný a mnohem menší přijímač. Tuším, že deska nejspíš nahrává letová data, ale když se to vrací jen na padáku, tak to souhlasim s Dragonem, žádná sláva, jinými slovy, když už, tak to mělo být řiditelné jako raketoplán.