Má součastná tvorba :)

Tak DWG formát jako přílohu neumím vložit,kdo bude chtít , tomu zašlu ne e-mail
Vojta

Opravdu pěkná čistá práce.
Výkresy jsou k dispozici,bohužel je to ještě ve starší verzi SktechUpu a při převodu na PDF formát nejsem schopen to převést v měřítku 1:1.Výkres v PDF je nutno zmenšit na 73% pak by to mělo být Ok.Jinak je možno bezproblémově vytisknou ve formátu DWG zde přiloženého z jakéhokoliv CAD programu volně ke stažení třeba tenhle www.slunecnice.cz/sw/a9cad/ . Ovšem pozor na průměry těch motorových přepážek.Jsou dané použitým tubusem.Nutno zkontrolovat vnitřní průměr použitého tubusu a upravit.Na stavbu je použita pur hlavice od Honzy.
Má konstrukce,papír tubus,stabilizátory tvrdá balsa 3mm ,motor.přepážka 4mm letecká překližka.Těžiště CG 30,5cm od spodní hrany trupu rakety .

Dĺžka 850 mm, trup priemer 60 mm a je to na Ros-ku.

Marian,

pekná práca . Na aký motor to je , aké to má rozmery ?

Jojo

Chcel by som zverejnť ma čom teraz robím a hlavne poďakovať Vojtovi, že mi poskytol plán na túto raketu a že mi poradil doladiť technické veci okolo nej. Vojto vďaka!

Mirek napsal:

Ahoj Béďo,

možná by jako další malý krok vpřed pomohlo použít Honzův motor 460 Ns ( má stejný průměr jako 340 Ns , jen je delší a má 3 zrna místo 2 zrn u 340 Ns) , vyšší impulz motoru bych zkusil zkombinovat se startem pod úhlem cca 75-80o , aby model nabral co největší výšku ...

Mirek

Chlapi
Zapomínáte na jednu věc,jedná se o křídlo dvojté delty řízené evelony.Pokud se nebudu bavit o těžišti raketoplánu (holá nutnost),přichází dost podstatný prvek u zde použité delty a to klopivý moment.Bohužel dedukuji jen dle fotky a reakcí pilota při letu.Při startu viz fotka jsou vidět evelony v negativní poloze,tj. potlačeno tím potlačením se koriguje klopivý moment vzniklý tahem motoru v tlačném uspořádání a částečně profilu křídla + dost přispívá úhel startu raketoplánu(statická stabilita).čili čím bude větší úhel startu tím víc se bude statická stabilita přibližovat k neutrálnímu bodu (představte si to jako páku) bude to ještě víc nestabilnější. Po vyhoření motoru je třeba přejít na kladný klopivý moment ono natažení těch evelonu nahoru.Z toho jsou prakticky jen dvě cesty a zvyšování výkonu to rozhodně není ( čím větší výkon,tím rozdílné klopivé momenty).První osadit gyro v režimu AVCS s nastavením zisku ať už dalkově či né .
Pak je možno experimentovat z nějakým navyšováním výkonu ovšem za předpokladu zda to ustojí drak.Nebo zvolit motor s nižším plynulým tahem a delším chodem.(to musí vyřešit motoráři) A nebo zvolit cestu jako skutečný raketoplán dostat jej nahoru pomocí raket a spět klouzavým letem.Že to není jednoduché by mohl jistě vyprávět Karel Jeřábek . Ono ustát stabilitu tak různorodého hebla jen aerodynamicky není sranda,když ve skutečnosti to řídí několik počítačů.