Hybridní motory

Ahoj,
Nuz podobne jsem se pripravoval na ty testy zhruba 10 let…(nikdo Vam nic neda jen tak – o tom bych mohl vypravet !). Jinak ten prenos tepla je kriticky ke koncove fazi cinnosti motoru, kdyz nadrz s N2O je jiz bez kapalne faze, je tam pouze plyn. A jak vime, z hlediska dekompozice je nejidealnejsi plynna faze pro prenos detonacni vlny. Takze ano, po expanzi, kdyz tam je pritomna kapalna faze, hezky se to ochladi, ale pak uz ne. Je jasne, ze vsechno zavisi na samotne konstrukci vstrikovace, vika, na tlakovem spadu(nemela by prekrocit urcitou minimalni hodnotu – teda spis vetsi), na objemu tanku, prutoku a pod.
No a kdyz tam pridame nestabilni horeni(velka pulzace tlaku - +/-50 az 100% tlaku v SK) – a mame pruser(tezko se to predem odhadne aby nestabilita nebyla).
V mem pripade, v pozdejsi verzi velkeho motoru(fii 150mm) bude nadrz celokompozitova(sklo/epoxi + uhlik/epoxi, bez kovoveho lineru) kvuli prazdne hmotnosti – proto koeficient bezpecnosti tlakove unosnosti bude 1,5, takze z toho vyplyva pouze jedina moznost plneni – a to dalkove…a kdyz to za letu bouchne, tak bouchne…Je rozdil, kdyz clovek primo manipuluje s naplnenym motorem pred startem(pri 20`C mame 5,2 MPa), takze nemuze moc setrit na vaze napr. tanku s N2O, ktery taky musi hodne vydrzet ohledem moznych tvrdych padu na zem pro opakovane pouziti.
Jinak se chystam udelat takovej sumar o pouzivani N2O v nasem jazyce, ale visi to na volnem case.
Zatim vse nej,
Csaba

U Aerotechu došlo k nějakému požáru ,co bylo ale příčinou nevím,po obnovení výroby se ale k hybridům už nevrátily. Přesný rok požáru si už nepamatuji ,musel bych to najít někde v svém archívu. Proč se k hybridům nevrátili taky nevím,ale asi převládly ekonomické zájmy.
Cesta k funkčním hybridům je dlouhá přesně tak kolik tomu věnuje člověk času a především jaké má technické vybavení. Mé bylo na počátku naprosto nulové a kdejakou drobnost jsem si musel nechat dělat. Takže pokud něco konstrukčně bylo špatně tak jsem zase čekal než to někdo předělá a tak pořád dokola někdy i u jedné součástky několikrát.
Přenos tepla...mě celkem mile překvapilo že jak samotná bombička -nádrž tak i ten hliníkový vstřikovač po chodu motoru jsou relativně chladné ,je to hlavně tím,že expandující plyn vlivem výparného tepla to dost chladí . U trysky mám zase takový celkem masivní hliníkový držák a ten zase pohltí část tepla v spodní části. Vstřikovač po chodu je pouze na dotek teplý jde s ním bezprostředně manipulovat ,u trysky je to ale na dotek horké ale zase ne tak ,že by to popálilo. Teploty jsem zatím neměřil neměl jsem vhodný IRČ teploměr.

Plánuji něco postavit, začít stendem, poté snad létající variantu. Ale cesta bude určitě hodně dlouhá, hledím především na bezpečnost, takže moc děkuju za informace, ty při konstrukci přijdou vhod... Jsem moc rád, že se tu dekompozice probírá. Úplně mi stačilo, že mi bouchla o víkendu v ruce petka s nakvašeným moštem .

Pandy, ty nevíš, proč už Aerotech hybridy nedělá?
RATTworks a Aerotech byly certifikovány v roce 2006.

Ještě k té konstrukci a v souvislosti s tím, co tady padlo, RATTworks je monotrubka, teplo od spalovací komory se tedy více přenáší na nádrž a jejich injektor rozhodně není přímý.

M

Přesně tak,nemá cenu zde teoretizovat a dohadovat se ,já pochopitelně uznávám,že k dekompozici za učitých podmínek "může" dojít a je třeba se jím maximálně vyhnout. Patřičné odkazy si podrobně v klidu přečtu .
Taktéž doufám,že na dalším setkání raketových modelářů poletí i jiné modely .
Ono s těmi haváriemi i světových výrobců např Aerotech není nic vyjímečného na internetu se jich dá najít pěkná řádka. A to je nějaká firma co to má zmáknuté.

Ahoj,
vzhledem k tomu, že hybridní motory se stávají dost populární a Pandy nebude brzy jako "kůl v plotě", si myslím, že je třeba zmínit všechna rizika, která jsou s tím spojená. Bylo by dobré se tím tedy konstruktivně zabývat. Pokud bychom dali dohromady (a zde uvedli) základní zásady návrhu a konstrukce hybridního motoru, bylo by to jistě k dobru. Pokud by nám mohl pomoci nějaký test, měli bychom ho udělat. Materiálu ke čtení existuje dost, je však většinou v angličtině, ne každý si ho přečte. Mně osobně se zdá, že třeba mj. univerzita ve Stanfordu (Arif Karabeyoglu) je docela dobrým pramenem k čerpání znalostí. Na výše uvedené odkazy se určitě podívám.
Něco už tady bylo uvedeno, ale mohli bychom to nějak shrnout a uspořádat. Mohlo by to být i jako samostatné téma tohoto fóra, pouze s věcnými poznatky, výpočty, výsledky testů apod., vynechat dohady.
Pan Czaba Boros nejspíš ví, o čem mluví. Zatím se nic nestalo, ale neznamená to, že když se čas blíží nekonečnu, limita "neprůseru" se blíží nule?.

Mějte se,
Michal