Vlastní výroba motorů

Taky jsem si to udělal, ale s ESP8266 - důležitá je tuhost konstrukce. Teď mám ale problém, že SB palivo nechce nějak tuhnout. Dokonce potom na trysce je to mazlavé. Nevím, čím to je.

Jojo. Na trysce je to taková krusta. Na startovací tyči takový film.
Začal jsem pracovat na dynamometru, respektive zatím čekám na loadcell, desku arduina a čtečku na SD kartu. Plán je postavit váhu co sama zapálí motor, naměří ho a uloží výsledek na kartu. Tak si pak zkusím porovnat TPH.

Mně to zase na trysce udělá takovou krustu. Ale když jsem kdysi motor měřil, tak měl cca teoretický tah.

Ahoj.

Měl bych dotázek. Dělám sorbitolové motory a mám podezření, že i přes přimíchávání cca 2% fe2o3 mě část paliva vylétne z motorů nespálená
Usuzuji podle světlé hmoty usazené na vnitřku trysky vypálených motorů a podle filmu stejného vzhledu, který obvykle najdu na startovací tyči.

Problém eroze TPH v kanálku blízko trysky je problém jen neaditivované sorbitolové TPH, nebo se to týká i TPH s fe2o3?

Co SX81? Tam je to lepší? Dělal jsem teď zkušební várku motorů s SX, tak uvidím, ale úplně se mě do této TPH nechtělo. Přeci jen nadýchat se kouře asi už nebude jen tak a komplikuje to statické testy. Navíc semnou semtam chodí děti a zas o starost víc co hlídat.

Zkoušel jste někdo TPH na bázi erythritolu? Je odolnější erozi?

Děkuji.

Děkuji za vyčerpávající odpoved´, ten silikon na separátor se my jevyl jako výborný , vvúbec sem nemyslel na to že je nehořlavý . Pro silikonoví separátor by nepomohlo vysokoteplotní zážehovou piluly ? Dělal sem testy zážehu TPH a nejevilo se my to jeko problém. Skusím to WDčko.

Jak píše Honza, je to hodně staré a ošoupané téma - ale ještě pár připomínek ....

K vrtání jader SB paliva:
- používáme pro zrna do motorů o menším průměru spalovací komory do cca 30 mm ..

- kromě geometrie břitu vrtáku a otáček vrtáku je důležitý i jeho posuv

- pro delší zrna je vhodné pro dosažení souososti kanálu vrtat zrno z obou stran , výhodné je použít soustruh, zrno uchytit do jednoduché kleštiny z kusu vhodné trubky, otvory navrtat vetším navrtávákem nebo vhodným vrtáčkem, kanál vrtat menším průměrem vrtáku z obou stran, až se kanál z jedné i druhé strany pěkně propojí (případná malá odchylka se vykompenzuje pří dalším vrtání vrtáky většího průměru).

- separace kanálové tyčky a spol. ...
je vícero možností jak snížit problémy s vytažením kanálové tyčky.
- jemně kónický ( kuželovitý ) tvar tyčky
- hladký - (leštěný ) povrch tyčky
- vhodný separarátor !!

Účinný separátor jěště neznamený i dobrý , nebo vhodný separátor.
Silikónový olej není vhodný jako separátor:
- Silikonové oleje jsou vynikající elektrické izolanty a na rozdíl od svých uhlíkových analogů jsou nehořlavé.
Je čirý a jeho viskozita a povrchové napětí způsobují jeho "plazivého roztékání" po povrchu.

Takže sice hezky vytáhnu tyčku ze zrna, ale zato mám mám povrch kanálu v palivu potažený ( znečištěný) témeř nehořlavým materiálem , co při zážehu motoru a jeho rozběhu nebude to pravé!

WD 40 - je naproti tomu směsí prchavých látekčistící účinek) , jako mazací a konzervační složku obsahuje rozpuštěné mikrovosky a další látky.
Proto je podstatně vhodnější na tyto naše účely.

"použití závitové tyče" - odstranění zbytků nebo přebytků separátoru je celkem vhodné. Podobná situace je i po delším skladování palivových zrn, kdy dochází v důsledku vzdušné vlhkosti a hygroskopičnosti sorbitolu k vyvzlínání sorbitolu na volný povrch zrna (čela a kanál ) . Zbytky separátoru i přebytek sorbitolu na povrchu zrna zhoršují jeho zážeh a rozběh motoru . Proto je vhodné mechanicky odstranit povrchovou vrstvu paliva ( hlavně) v kanálu.
Používá se např. závitník nebo výstružník, či výhrubník vhodného průměru nebo podobný nástroj.

Závitník podobně jako profil závitu u závitové tyče zvyšuje plochu kanálu v zrně a tak zvyšuje počáteční zahražení motoru a i jeho tah.

- Teploty při zpracování výrobě paliva:

- Pro SX81 a i sorbitolové palivo ( s Fe2OI3 nebo i bez) je nejvhodnější i nejbezpečnější metodou příprava v tzv. mlékovaru! To znamená že teplota roztaveného sorbitolu je pod 100 stupňů Celsia!!

Tato paliva představují disperzní směs práškového KNO3 , Fe2O3 případně i práškové síry v roztaveném sorbitolu!!
Teplota tavení KNO3 (dusičnanu draselného je cca 334 o Celsia! U síry je to cca 115-116 o Celsia.
Pokuď teplota směsi pro SX81 dosáhne, nebo přesáhne 115 o Celsia tak dochází ke stavování zrnek síry do větších kuliček a tím ke zhoršování kvality paliva , snižuje se reakční plocha, narůstá nerovnoměrnost ve složení paliva ( některé části paliva mají nedostatek a jiné zase přebytek síry a nemají tedy správné složení směsi!

Podobně i pro základní sorbitolovou směs s nebo bez Fe2O3 není potřebná vyšší teplota.
V těchto palivech je jedinou tekotou (zoztavenou ) složkou sorbitol a zvyšování teploty nepřináší očekávanou tekutost směsi. Přináší to i další problémy , ale to je moc psaní. Větší vliv na "tekutost" směsi má jemnost semletí KNO3 i Fe2O3 ( i obsažená vhlkost ).

Různé druhy "cukrů" mají dosti odlišné mechanické i jiné fyzikální vlastnosti.
Tonday: Já jen zkoušel cukr (je to takový hnus) rychle to tuhne a je to křehké.
Sacharóza, nebo řepný cukr - běžné sladidlo v domácnosti se skládá z glukózy a fruktózy. Při zahřívání nad 186 °C taje a mění se v karamel.
Vzpomeň si na lízátka i karamelová a jejich křehkost (lasturový lom) a vše je jasné ...
Psát by bylo ještě mnohé , ale vše již bylo nškde napsané a času je málo.
Takže aspoň něco ...

Mirek